Vyzvané orgány se pak ochotně usnesly, že "uchování míru si vyžaduje skoncovat s rejdy západoněmeckých revanšistů a militaristů". Železobetonové monstrum a řada kontrolních opatření měly zamezit "nepřátelské činnosti západoněmeckých a západoberlínských revanšistických a militaristických sil".
Skutečným důvodem pro stavbu berlínské zdi byla vzrůstající emigrace východních Němců. Přecházelo jich tehdy na 1000 denně. Jen od ledna do srpna 1961 uprchlo 160 tisíc lidí. Do 12. srpna 1961 byly hranice mezi západním sektorem Berlína a jeho východní částí, která se stala hlavním městem NDR, zcela otevřené a pohyb obyvatelstva volný.
|
Berlínskou zeď překonalo během 28 let její existence celkem 5043 uprchlíků. Za stejnou dobu zastřelili pohraničníci při pokusu o útěk nejméně 80 (podle některých historiků až 265) východních Němců. Kvůli pokusu o útěk z Německé demokratické republiky (NDR) bylo souzeno přes 60 tisíc lidí, průměrný trest pak |
Jen na několika přechodech se víceméně formálně prováděla kontrola vozidel. Západní rozvědky přinášely zprávy o záměru postavit zeď už od počátku léta 1961.
Stranický a státní šéf NDR Walter Ulbricht však tuto myšlenku ještě v červnu popíral a na dotaz západoněmecké novinářky odpověděl, že "nikdo nemá v úmyslu stavět nějakou zeď", a tvářil se, jako by mu tuto myšlenku z Bonnu podsunuli.
Věc pak spadla z čistého nebe a zaskočila prý i tehdejšího západoberlínského starostu Willyho Brandta. Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale spokojily se s namířením děl nad pancéřové věže sovětských protějšků.
Poslední díra v železné oponě tak začala 13. srpna 1961 rychle mizet. Veškerý provoz přes demarkační čáru se najednou zastavil. Za pár hodin zůstalo z původních 80 přechodů mezi sektory v činnosti jen 12.
Po zavedených opatřeních mohli občané NDR překročit hranice do Západního Berlína jen na zvláštní povolení, "pokojní občané Západního Berlína" pak mohli do tzv. demokratického Berlína vstupovat po předložení západoberlínského osobního průkazu.
"Revanšistickým politikům a agentům západoněmeckého militarismu" nebyl vstup do hlavního města NDR povolen. V první etapě byla postavena 45,1 km dlouhá zeď, vysoká až 3,7 metru. V průběhu dalších let dovedli východoněmečtí komunisté stavbu ke zrůdné dokonalosti.
Postupně bylo vybudováno ochranné vojenské zařízení podél celé hranice Západního Berlína v celkové délce 165,7 km. Podél zdi vyrostlo opevnění skládající se z příkopů, překážek a zátarasů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílných zařízení.
Až po osmadvaceti letech, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína s monstrem skoncovali.
 S moderními mrakodrapy na Postupimském náměstí v pozadí dnes kontrastuje oprýskaná strážní věž, která byla součástí bývalé Berlínské zdi. (12. srpna 2001) |
