Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Berlínská zeď vyrostla doslova přes noc

aktualizováno 
Když v noci na 13. srpna 1961 začala na dělicí čáře mezi východní a západní částí Berlína vyrůstat zeď, jen málokomu došlo, že nemá chránit obyvatele před napadením města, ale zabránit jim v pohybu mezi oběma částmi. Byly to vlády členských států Varšavské smlouvy, které navrhly Lidové sněmovně a vládě Německé demokratické republiky (NDR), "aby byl na hranici Západního Berlína zaveden takový pořádek, který by účinně překazil podvratnou činnost proti zemím socialistického tábora".

Vyzvané orgány se pak ochotně usnesly, že "uchování míru si vyžaduje skoncovat s rejdy západoněmeckých revanšistů a militaristů". Železobetonové monstrum a řada kontrolních opatření měly zamezit "nepřátelské činnosti západoněmeckých a západoberlínských revanšistických a militaristických sil".

Skutečným důvodem pro stavbu berlínské zdi byla vzrůstající emigrace východních Němců. Přecházelo jich tehdy na 1000 denně. Jen od ledna do srpna 1961 uprchlo 160 tisíc lidí. Do 12. srpna 1961 byly hranice mezi západním sektorem Berlína a jeho východní částí, která se stala hlavním městem NDR, zcela otevřené a pohyb obyvatelstva volný.

Berlínskou zeď překonalo během 28 let její existence celkem 5043 uprchlíků. Za stejnou dobu zastřelili pohraničníci při pokusu o útěk nejméně 80 (podle některých historiků až 265) východních Němců. Kvůli pokusu o útěk z Německé demokratické republiky (NDR) bylo souzeno přes 60 tisíc lidí, průměrný trest pak
byl šestnáct měsíců vězení.

Jen na několika přechodech se víceméně formálně prováděla kontrola vozidel. Západní rozvědky přinášely zprávy o záměru postavit zeď už od počátku léta 1961.

Stranický a státní šéf NDR Walter Ulbricht však tuto myšlenku ještě v červnu popíral a na dotaz západoněmecké novinářky odpověděl, že "nikdo nemá v úmyslu stavět nějakou zeď", a tvářil se, jako by mu tuto myšlenku z Bonnu podsunuli.

Věc pak spadla z čistého nebe a zaskočila prý i tehdejšího západoberlínského starostu Willyho Brandta. Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale spokojily se s namířením děl nad pancéřové věže sovětských protějšků.

Poslední díra v železné oponě tak začala 13. srpna 1961 rychle mizet. Veškerý provoz přes demarkační čáru se najednou zastavil. Za pár hodin zůstalo z původních 80 přechodů mezi sektory v činnosti jen 12.

Po zavedených opatřeních mohli občané NDR překročit hranice do Západního Berlína jen na zvláštní povolení, "pokojní občané Západního Berlína" pak mohli do tzv. demokratického Berlína vstupovat po předložení západoberlínského osobního průkazu.

"Revanšistickým politikům a agentům západoněmeckého militarismu" nebyl vstup do hlavního města NDR povolen. V první etapě byla postavena 45,1 km dlouhá zeď, vysoká až 3,7 metru. V průběhu dalších let dovedli východoněmečtí komunisté stavbu ke zrůdné dokonalosti.

Postupně bylo vybudováno ochranné vojenské zařízení podél celé hranice Západního Berlína v celkové délce 165,7 km. Podél zdi vyrostlo opevnění skládající se z příkopů, překážek a zátarasů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílných zařízení.

Až po osmadvaceti letech, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína s monstrem skoncovali.

S moderními mrakodrapy na Postupimském náměstí v pozadí dnes kontrastuje oprýskaná strážní věž, která byla součástí bývalé Berlínské zdi. (12. srpna 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

V Panamě se chystají historické rozhovory mezi Barackem Obamou a Raúlem...
AUDIO: Poslechněte si tajemné zvuky, které kosí Američany na Kubě

Na Jamese Bonda zaútočila v Karibiku tarantule, na americké diplomaty teď ve stejné oblasti útočí hlasy cvrčků. Bond ubil tarantuli botou, zato cvrčci skládají...  celý článek

Čínský prezident na sjezdu strany upevnil svou moc (24. října 2017).
Si Ťin-pching si upevnil moc, straníci přijali jeho ideologii za vlastní

Delegáti končícího komunistického sjezdu Číny v úterý schválili zařazení ideologie prezidenta Si Ťin-pchinga do stanov strany. Agentura Reuters poznamenala, že...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.