Autorkou pietního místa je ředitelka muzea Berlínské zdi Alexandra Hildebrandtová, která měla pozemek v nájmu od banky BAG do konce roku 2004.
Když smlouva vypršela, měla Hildebrandtová dvě možnosti: Buď pozemek koupit za 36 milionů euro, nebo památník s 1067 kříži zrušit a pokusit se sehnat jiné prostory.
To ostatně mohla Hildebrandtová udělat už dřív, ale rozhodla se, že vzhledem k historickému významu místa bude památník zrovna na luxusní třídě Friedrichstrasse.
O to, aby kříže a symbolická imitace zdi mohly zůstat, se muzeum dokonce s bankovním domem BAG soudilo, leč neúspěšně. I justice rozhodla, že finanční ústav má právo naložit se svým pozemkem, jak uzná za vhodné.
Hildebrandtová ignorovala až dosud pokyny k vyklizení. Nadále platila nájem a odmítala památník vystěhovat.
Demontáž památníku se setkala s velkým zájmem veřejnosti a médií. Na místě se sešlo několik stovek demonstrantů a čtyři bývalí političtí vězni se dokonce k některým křížům připoutali, aby znemožnili dělníkům práci.
"Zrádci domoviny!" nebo "Vzpomínejte, nezapomeňte". Takové a mnohé další transparenty s sebou protestující přinesli. Na pořádek tam dohlíží také policie.
Objevily se ovšem i kritické hlasy, jimž se nelíbilo, jak Alexandra Hildebrandtová památník pojala. Namítají, že pietní místo až příliš podřídila komerci.
Checkpoint Charlie, nedaleko něhož byl památník situován, je nejznámějším hraničním bodem mezi oddělenými částmi Berlína v letech 1961 až 1989. Používali ho k přechodu diplomaté, vojáci a turisté. Stojí u něj také České centrum v Berlíně.
Berlín zatím jiné místo, které by připomínalo Berlínskou zeď a její oběti, nemá. Kontroverzní soukromý památník se tedy stal i katalyzátorem politické diskuse, kde takový pomník postavit. Spolkový sněm například rozhodl o místě u Braniborské brány.
