„Pánský klub ulic ve vládní čtvrti pojmenovaných po význačných politicích tak poprvé dostává dámskou společnost,“ okomentoval změnu tento měsíc parlamentní list Das Parlament. Zhruba 150 metrů dlouhá ulice, která před kancléřstvím spojuje alej Otto von Bismarcka s alejí Paula Löbea, nese jméno po sociálnědemokratické političce Rengerové.
Rengerová, která zemřela v roce 2008 a pocházela z Lipska, se v 70. letech stala první ženou v čele Spolkového sněmu. V této ústavní funkci, kterou nyní zastává Wolfgang Schäuble, po Rengerové usedla od té doby jen jedna další žena, a to Rita Süssmuthová.
O jménu ulice, jejímž dokončením se po pětadvaceti letech a více než čtyř miliardách investovaných eur završila přestavba vládní čtvrti, rozhodla městská část Mitte (Střed). Tisková mluvčí této berlínské části Laura Sanderová řekla, že už v roce 2004 se Mitte rozhodlo při pojmenovávání ulic klást obzvláštní důraz na ženská jména.
A to až do doby, než se jejich počet vyrovná množství ulic nazvaných po mužích. „Jména žen tak dostávají přednost, ale není tomu tak výhradně, automaticky a ani bez předchozího uvážení,“ vysvětluje.
Dosažení zmíněné rovnováhy v poměru mužských a ženských jmen ulic je během na dlouhou trať. V případě Mitte nese po mužích jméno 271 ulic, po ženách 71 a po párech dvě ulice. Nyní se podle Sanderové chystá Mitte po ženě pojmenovat jednu z ulic, která vznikne rozdělením stávající.
Přejmenuje také náměstí pojmenované po cestovateli Gustavu Nachtigalovi, které nově dostane název po manželech Alexanderu a Andree Manga Bellových.
I majitelé soukromých ulic by měli volit ženská jména
Stejně jako Mitte postupují v Berlíně i další městské části. Nadja Zivkovicová, která má na starosti správu ulic a parků v části Marzahn-Hellersdorf, uvádí, že na ženská jména je brán velký ohled.
„To ale neplatí v případech, kdy je v zájmu celého města pojmenovat ulici po muži,“ vysvětluje. V části Marzahn-Hellersdorf má jméno po ženách z celkového počtu 908 ulic jen pět procent z nich, zatímco mužský podíl činí necelých 30 procent.
Prakticky bezvýhradnou podporu mají ženská jména v berlínské části Friedrichshain-Kreuzberg. „Při udělování nových názvů ulic, případně při jejich přejmenovávání, budou využívána jen jména žen, dokud nebude dosaženo minimálně 50procentního podílu názvů ulic po ženách,“ cituje mluvčí této části Dominik Krejsa rozhodnutí z roku 2005.
„Rasistickou“ Mouřenínovu ulici Berlín přejmenuje po africkém právníkovi |
Krejsa dodává, že Friedrichshain-Kreuzberg se v roce 2017 také zavázal k tomu, že se bude snažit přesvědčit majitele soukromých ulic, aby i oni vybírali jména po ženách.
Zvýšit podíl ulic s názvy po ženách se snaží i část Steglitz-Zehlendorf, kde z 439 ulic pojmenovaných po osobnostech má ženské zastoupení necelých deset procent. „Kvůli nedostatečným možnostem je to obtížné, protože podle regulí je možné nové jméno udělit jen té ulici, která je nově postavena,“ uvádí Jennifer Bernhardtová z městského úřadu ve Steglitz-Zehlendorfu.
I když se Berlín nesnaží poměr vyrovnávat přejmenováváním současných ulic, která nesou jména po mužích, čas od času se taková možnost naskytne. Jedním z důvodů je totiž snaha odstranit názvy považované za nevhodné kvůli koloniálnímu původu či rasovému podtextu.
Příkladem je v Mitte ulice Mohrenstrasse, tedy Mouřenínova ulice, která ponese jméno po Antonu Wilhelmu Amoovi. Amo byl jedním z prvních filozofů a znalců práva v Německu, který byl afrického původu. Toto přejmenování se částečně dotkne i českého velvyslanectví, které sídlí na rohu Mohrenstrasse a bulváru Wilhelmstrasse.
V části Mitte se připravuje ještě přejmenování ulice, která se zatím jmenuje po cestovateli Carlu Petersovi. Ten byl v německých koloniálních územích na východě Afriky znám ve svahilštině jako mkono wa damu (krvavá ruka), neboť nechvalně proslul násilím a nelidským chováním k domorodcům.
