Návrh, který vláda kancléřky Angely Merkelové představila minulý týden, počítá s tím, že internetové vyhledávače a zpravodajské rozcestníky, jako je například Google News, budou platit za zobrazení článků z produkce německých vydavatelství. Platit budou muset i za zveřejnění jen malé části textu, který se zobrazí ve výsledcích vyhledávání.
Poplatky by měla vybírat zvláštní agentura, která bude peníze přerozdělovat vydavatelům. Podle návrhu by fungovala podobně jako organizace zastupující hudebníky a skladatele, tou je například v Česku Ochranný svaz autorský (OSA).
"Vydavatelé tímto způsobem získají podíl na ziscích, které internetové společnosti mají z bezplatného využívání jejich produkce," vysvětluje dokument německé vlády. Německé vydavatele, kteří za podobný zákon usilovně lobují, návrh potěšil.
"V digitálním věku je toto právo naprosté nezbytné, aby chránilo výsledky společného úsilí žurnalistů a vydavatelů," velebí nový návrh Federace německých vydavatelů novin. Zdůrazňuje, že podobná norma je důležitá k zachování nezávislého tisku.
Ztráty z novin to nevyrovná, upozorňují odborníci
Proti se ale zvedly hlasy internetových společností a blogerů, kteří namítají, že zákon omezí svobodu slova. "Obávám se, že podobná regulace zpomalí rozvoj internetu, protože vytváří další náklady a vede k neefektivitě," řekl podle listu The New York Times výkonný ředitel společnosti Google Eric Schmidt.
Podle analytiků by nový zákon mohl některé internetové společnosti vést i k odchodu z Německa. Příjmy z on-line reklamy nyní tvoří jen nepatrnou část zisků německých vydavatelských domů. Vydavatelé si slibují, že platby od internetových vyhledávačů by mohly časem významně růst a podpořit jejich investice do zpravodajství na internetu.
Analytici nicméně pochybují, že by tyto poplatky mohly někdy vyrovnat ztráty způsobené poklesem v tištěné reklamě. Kolem navrhované normy se stále vznáší mnoho otazníků, německá vláda by ho ale chtěla předložit poslancům už letos v létě.
