Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Benda s kolegy prosadil zákaz odposlouchávat tuneláře či podvodníky

  9:00aktualizováno  9:00
Soud se snaží rozplést transakce podnikatele Tomáše Pitra, díky kterým údajně nezákonně získal podnik Setuza. Kdyby vytuneloval Setuzu až na začátku příštího roku, možná by se před soudem nikdy neocitl. Může za to nenápadná změna v zákoně, pod kterou je podepsán poslanec za ODS Marek Benda s kolegy.

Marek Benda | foto: Michal Šula, MF DNES

Není to zdaleka první sporný návrh, s kterým Benda přišel.

Pitr čelí obžalobě z porušování povinností při správě cizího majetku. Tento trestný čin až dosud spadal do kategorie zvlášť závažných zločinů a policie při jeho odhalování mohla využít odposlechy. Díky nim dokázala případ rozkrýt.

Od 1. ledna, kdy vstoupí v platnost nový trestní zákoník, už to možné nebude. "Pitrův" paragraf stejně jako řada dalších protitunelářských ustanovení totiž "vypadne" z kategorie zvlášť závažných zločinů, a detektivové tak při jejich odhalení nebudou moci nasadit odposlechy.

Poslouchat se nebudou ani podvody do pěti milionů

"Řada majetkových trestných činů, která byla dosud zařazena do zvlášť závažných zločinů, už podle nového zákoníku v této kategorii není. Kromě zmiňovaných paragrafů nepůjde nasadit odposlech ani u krádeže, zpronevěry a podvodů do pěti milionů, tedy docela rozsáhlých případů," potvrdila MF DNES ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Podle mnoha státních zástupců a soudců je tato změna velký problém.

"Mně se to obecně nelíbí. Myslím si, že odposlechy byly prostředkem, který se při vyšetřování a prověřování těchto druhů trestných činů osvědčil," doplnila Bradáčová.

Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Karel Knaifl navíc připomíná, že ohroženy mohou být i některé případy, které právě nyní putují k soudům. Pokud totiž žalobce opřel obžalobu například z porušování povinností při správě cizího majetku či legalizace výnosů z trestné činnosti o odposlechy, je sporné, zda bude moci tento důkaz použít.

"Bude záležet na postoji konkrétního soudce," upozornil Knaifl.

Výrazné zúžení počtu trestných činů spadajících do kategorie zvlášť závažných zločinů mají na svědomí poslanci sněmovního ústavně-právního výboru v čele s Markem Bendou. Změnu nenápadně propašovali do nového trestního zákoníku.

Použili přitom jednoduchou fintu – zvýšili hranici pro zvlášť závažné zločiny z osmi na deset let. Řada tunelářských paragrafů má přitom horní trestní sazbu osm let, a tak se už do nově nastavené hranice nevešla.

"Ke změnám včetně této došlo v ústavně-právním výboru, jedním z nejaktivnějších byl při projednávání předseda Benda," řekl včera MF DNES místopředseda Legislativní rady vlády František Korbel.

Proč nahrává podvodníkům?

Benda nesouhlasí s tím, že by snížení počtu zvlášť závažných zločinů pomáhalo tunelářům. Hlavním důvodem byla podle něj snaha omezit množství činů, u nichž lze podezřelého odsoudit už za přípravu. Tedy za to, že čin chystal, ale ještě se o něj ani nepokusil. A to je trestné právě jen u zvlášť závažných zločinů.

"Chtěli jsme zejména v ekonomické kriminalitě docílit toho, abychom příprav měli co nejméně," uvedl Benda.

Právě on přitom už v roce 2006 potichu vypustil ze zákona jiný protitunelářský paragraf – zneužívání informací. Zákonodárci kvůli této změně nakonec zákoník zamítli.

A byl to právě Benda, kdo vypracoval náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňovat odposlechy. I tady se snažil odposlechy dostat "ze hry". Normu předložil krátce poté, co MF DNES díky odposlechům upozornila na propojení politiků s mafiány.

Benda: O odposlechy mi vážně nejde

Poslanec ODS Marek Benda tvrdí, že jeho výbor do nového trestního zákoníku nezasahoval proto, aby pomohl tunelářům. Má k tomu prý vážnější důvody.

Žalobci si stěžují, že jste zvýšili hranici pro zvlášť závažné zločiny z osmi na deset let, a řada protitunelářských paragrafů tak z této kategorie vypadla. To znamená, že nyní policie nemůže při odhalování tunelářů využívat odposlechy.
Tato změna bezprostředně s odposlechy nesouvisela. Tohle byla systémová debata, kde má být ta hranice zvlášť závažných trestných činů.

Proč jste hranici měnili? I tvůrci zákona ji ponechali na osmi letech.
Snahou bylo, aby zaprvé do této kategorie spadaly opravdu jen ty absolutně nejzávažnější činy. A zadruhé aby se omezil rozsah trestných činů, u nichž je možné podezřelého odsoudit už za přípravu činu.

Je to důležitější než ponechat policii možnost odposlouchávat tuneláře?
Institut přípravy je velmi lehce zneužitelný. Když špatně vyplním daňové přiznání, už je to příprava, nebo to ještě není příprava? Chtěli jsme zejména v ekonomické kriminalitě docílit toho, abychom příprav měli co nejméně.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...



Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...

Ujeté, nevhodné, trapné, hodnotí pálení trenek na Hradě politici

Prezident Miloš Zeman za asistence hasičů spálil v zahradách Hradu červené...

Vesměs negativní reakce vyvolal mezi politiky „happening“ prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, během kterého...

Další z rubriky

Český rozhlas chce zvýšit koncesionářský poplatek o deset korun

Český rozhlas

Vedení Českého rozhlasu bude usilovat o navýšení koncesionářského poplatku. Stávající poplatek 45 korun měsíčně by se...

Na Janstově seznamu úředníků, kteří jeli na olympiádu, je jedenáct jmen

Miroslav Jansta, právník a lobbista

Česká unie sportu obviněná policií ze zneužití sportovních dotací vrací úder. Její funkcionáři si vyžádali podle zákona...

Prezident stáhl stížnost, o profesorech by měl rozhodnout znovu

Prezident Miloš Zeman jmenoval náčelníkem generálního štábu generálporučíka...

Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika...

Najdete na iDNES.cz