„Budeme je cvičit v řešení bezpečnostních úkolů, zdravotnických úkolů, jak operovat v prostředí, kde ruší (komunikaci) Rusové, a jak se chránit před Rusy a dělostřelectvem povstalců,“ citovala agentura Reuters slova šéfa amerických pozemních jednotek v Evropě, generálporučíka Bena Hodgese. Bílý dům toto oznámení zatím oficiálně nijak nekomentoval.
Výcvik podle Hodgese začne v březnu. Kde by se měl odehrávat, ale není z jeho slov zatím jasné.
Při středeční návštěvě základny Severoatlantické aliance v polském Štětíně americký velitel dále uvedl, že ruští vojáci se přímo účastní nynějších těžkých bojů u východoukrajinského města Debalceve.
„S ohledem na množství munice, typ výzbroje, je zcela zřejmé, že je zde přímá intervence ruské armády v oblasti Debalceve,“ prohlásil Hodges.
Moskva přímé zapojení do bojů na východní Ukrajině dlouhodobě odmítá.
Další na řadě může být Mariupol
Americký velitel při své návštěvě na polské základně vyjádřil obavy, že pakliže se Rusům podaří v Debalceve uspět, mohli by obrátit svou pozornost na přístav Mariupol na jihovýchodě země.
V něm koncem ledna vůdce separatistů Alexandr Zacharčenko ohlásil ofenzivu, později ale svá slova odvolal s tím, že tažení nařídil jen proti ukrajinským jednotkám poblíž města. Tentýž den ráno při ostřelování Mariupolu zemřelo nejméně 30 lidí (podrobnosti o tom najdete zde).
Podle Hodgese má Moskva na hranicích s východní Ukrajinou aktuálně připravených deset praporů.
Washington zvažuje také zbrojní dodávky na Ukrajinu
Kromě výcviku ukrajinských jednotek je pro Spojené státy stále aktuální také otázka možných zbrojních dodávek Kyjevu. Bílý dům sice opakovaně zdůraznil, že při řešení konfliktu je na prvním místě diplomacie, naposledy v pondělí ale prezident Barack Obama připustil, že pokud tato cesta selže, není vyloučena možnost také přímého vyzbrojení ukrajinské armády (více čtěte zde).
Podle Obamy je to jedna z možností, definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. Šéf Bílého domu varuje, že je zde totiž řada nevyřešených otázek. Panují obavy, že by se zbraně dodané Kyjevu mohly dostat do cizích rukou, nebo že by jejich nasazení mohlo vyvolat tvrdou odvetu, jíž by Ukrajinci nemuseli být schopni čelit.
Na půdě amerického Kongresu, který od listopadových voleb zcela ovládají republikáni, nicméně výrazně sílí hlasy volající po zahájení zbrojních dodávek na Ukrajinu. Tuto myšlenku podpořil také americký generál Philip Breedlove, který je vrchním velitelem sil NATO v Evropě (více čtěte zde).
Proti se však staví jeden z hlavních zprostředkovatelů nynějších jednání Kyjeva s Moskvou a zástupci separatistů v běloruském Minsku, německá kancléřka Angela Merkelová. Politička zdůrazňuje nezbytnost řešení konfliktu diplomatickou cestou.
Ukrajinská armáda útočila ve středu u Mariupolu na východě země:
