Podle nového zákona budou registraci stejně jako všechna ostatní nově podléhat i internetová média. Doposud stačilo zaregistrovat doménu. Novináři pracující pro zahraniční média budou muset žádat o zvláštní povolení u ministerstva zahraničí. Média nesmí být financována ze zahraničí.
Zakázáno je také šířit informace, které "mohou poškodit zájmy státu nebo společnosti". Když média tento zákaz nebudou dodržovat, hrozí jim, že je státní orgány zavřou. Nezávislí běloruští novináři se obávají, že kvůli novému zákonu bude nedostupná řada internetových stránek.
Přitom internet se od roku 1994, kdy se Lukašenko dostal k moci a kdy byla řada nezávislých médií nucena ukončit činnost, stal hlavním zdrojem informací z nezávislých zdrojů.
Řada mezinárodních organizací, mezi nimi také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Reportéři bez hranic nebo Mezinárodní federace novinářů, v uplynulých měsících apelovala na zákonodárce i prezidenta, aby nový mediální zákon nepřijímali.
Běloruská asociace novinářů v prohlášení, které má ČTK k dispozici, uvedla, že prezidentův podpis pod návrhem zákona je dalším důkazem cílené a promyšlené politiky politiky běloruských úřadů v oblasti médií.
"V této oblasti si chtějí zachovat naprostou kontrolu i přes protesty z Běloruska i ze zahraničí," uvedla k tomu předsedkyně Běloruské asociace novinářů Žana Litvinová.