Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. | foto: Reuters

Mezi Minskem a Moskvou to skřípe. Drží nás pod krkem, vadí Lukašenkovi

  • 217
Vztahy mezi Běloruskem a Ruskem se povážlivě zhoršily. Minsk si stěžuje na ruský přístup k jednání o ceně energetických surovin, vadí mu taky rozhodnutí Moskvy vytvořit pohraniční zóny, které mají zlepšit ochranu ruských státních hranic.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek prohlásil, že vztahy obou tradičních spojenců procházejí krizí, protože jisté síly v ruském vedení jednají v rozporu s politikou prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že Bělorusko se za žádnou cenu své nezávislosti nevzdá.

Lukašenko kritizoval Moskvu za přístup k jednání o ceně ruských energetických surovin, s níž Minsk nesouhlasí. Výhrady dává Bělorusko najevo už od počátku loňského roku, kdy označilo cenu, kterou požaduje Rusko za neudržitelnou a začalo Moskvě platit méně. Rusko v reakci zastavilo dodávky ropy pro svého západního souseda.

Běloruský prezident v pátek oznámil, že na Rusko kvůli tomu podal žalobu. „Proč nás drží pod krkem a řežou do živého? Vždyť my se bez ruské ropy obejdeme. Bude to moc těžké, ale svoboda a nezávislost je důležitější než peníze,“ prohlásil Lukašenko.

„V Rusku jsou různé síly, různé jsou bohužel i v ruském vedení. Je moc špatné, když se některé názory rozcházejí s míněním a rozhodnutím prezidenta,“ uvedl Lukašenko. S Putinem prý udržuje přátelské vztahy, i když se dokážou „pohádat jako žádní jiní prezidenti“.

Běloruský prezident zdůraznil, že jeho země musí prosazovat „politiku všech azimutů“. Jinou cestu podle něj Bělorusko nemá. „Musíme se kamarádit se všemi našimi sousedy. Mávali jsme dosud jen jedním křídlem a je známo, kam jsme doletěli. Rusko, Ukrajina, Polsko, Litva ani Lotyšsko nám nejsou cizí. Jsou to z boží vůle naši sousedi,“ řekl.

Lukašenko zároveň popřel informace některých médií, že se jeho země chystá opustit integrační projekty dohodnuté s Moskvou. Agentura Regnum nedávno bez uvedení zdroje napsala, že Minsk chce opustit Ruskem řízenou Euroasijskou hospodářskou unii, postsovětskou Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti a konfederační rusko-běloruské uskupení zvané svazový stát.

Rusko chce obnovit pohraniční kontroly

Vztahy mezi Moskvou a Minskem kazí také rozhodnutí Moskvy vytvořit pohraniční zóny, které mají zlepšit ochranu ruských státních hranic. Běloruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že Rusko o chystaném opatření běloruské partnery předem neinformovalo a otevírá cestu k obnově standardních hraničních kontrol zrušených před dvaceti lety.

„Základnu nepotřebujeme“

Lukašenko v pátek naznačil, že škrtne plány na výstavbu ruské letecké základny v běloruském Babrujsku. "K čemu nám ta základna z vojenského pohledu bude? My ji tady nepotřebujeme. To oni (Ruská federace) tady chtějí umístit svoji základnu a svá letadla, pro ně je to demonstrace síly," pohrozil běloruský prezident zrušením stavby základny, na jejíž stavbě se dohodl v září 2015 s Putinem.

zdroj: NEWSru.com

Podle Alexandra Bortnikova, ředitele tajné služby FSB, pod níž ruská pohraniční stráž spadá, se pohraniční zóna zřizuje „kvůli vytvoření nezbytných podmínek pro ochranu ruských státních hranic“. Oblastní správy FSB tak budou muset stanovit místa a čas pro vjezd a vstup dopravních prostředků a osob do pohraniční zóny a rozmístit výstražné značky.

Moskva tímto krokem podle běloruských médií reaguje na Lukašenkovo rozhodnutí zrušit vízovou povinnost pro občany 80 zemí světa, včetně celé Evropské unie a USA. Lukašenkův dekret má platit od 12. února a týkat se má jen cestujících na minské letiště, kteří při návštěvě kratší pěti dnů nebudou potřebovat víza.

Rusko a Bělorusko spojuje smlouva o takzvaném svazovém státu, nadnárodní konfederaci vytvářející společný vojenský, politický a hospodářský prostor. Až dosud se z těchto důvodů mezi oběma spřátelenými státy pohraniční kontroly nevyskytovaly.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video