V neděli vypršelo ultimátum, které dala z exilu opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Požaduje, aby odstoupil, dále aby režim propustil všechny politické vězně a vypsal nové prezidentské volby. Jinak podle Cichanouské od pondělí začne generální stávka.
Zahájit práci už odmítli pracovníci velkých chemiček v Grodnu a minských podniků MZKT a MZT. Do těchto firem ale přijela policie a zatkla neupřesněný počet dělníků, uvedl server Belorusskij partizan. Na sociální sítě lidé podle portálu posílají snímky prázdných dílen a tvrdí, že zaměstnanci nezačali pracovat. „Tyto informace je samozřejmě nutné ověřit, nicméně je zjevné, že ultimátum a výzvu ke stávce mnozí vyslyšeli,“ napsal opoziční server.
Státní koncern Belněftěchim naopak podle agentury TASS ujistil, že Azot Grodno a další podniky koncernu fungují normálně. Stejně tak zprávy o stávce popřel minský závod na výrobu traktorů MTZ.
„Všechny výrobní podniky podle stavu k desáté hodině dopolední (09:00 SEČ) fungují normálně. Výroba se nezastavila,“ ujistila mluvčí běloruského premiéra. „Nemáme informace o stávkách, velké podniky fungují normálně,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.
Stovky menších firem a obchodů podle serveru Tut.by v pondělí daly svým pracovníkům volno: některé podniky tak učinily kvůli možným potížím, jiné na znamení solidarity.
Na podporu ultimáta lidé v Minsku na různých místech vytvářejí lidské „řetězy solidarity“. Policie podle očitých svědků demonstranty zatýká, uvedla ruská agentura TASS. Demonstrují a stávkují podle ní hlavně studenti.
Komentátoři připomínají, že o vyvolání stávek se opozice snažila i v předchozích měsících, ale režim dokázal tuto formu protestů potlačit uvězněním členů stávkových výborů a pohovory vedení firem s pracovníky.
Lukašenkovo odmítnutí skončit po 26 letech ve vysoké funkci otestuje, zda má opozice masovou podporu. Tu potřebuje, aby zastavila podniky v celé zemi, která má zhruba 9,5 milionu obyvateli, poznamenala agentura Reuters. Dodala, že zatím není jasné, jak se protestní akce rozšířila. Přesto 11 týdnů po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, jejichž vítězem úřady znovu vyhlásily Lukašenka, krize v této bývalé sovětské republice vstoupila do nové fáze.