Volební komise seznam nově zvolených poslanců zveřejnila v neděli. Jde výhradně o zástupce stran a organizací podporujících stávající režim.
„Výsledek byl dávno určený. Úřady vybraly schválené kandidáty. Změna moci prostřednictvím voleb v Bělorusku není možná,“ řekl agentuře Reuters jeden z opozičních vůdců Mikalaj Statkevič.
V rozporu s demokratickými standardy byly volby i podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Běloruské zákony neumožňují provedení demokratických voleb,“ prohlásila na tiskové konferenci v Minsku volební expertka celoevropské organizace Margareta Cederfeldtová. Kriticky hlasování hodnotil i nevládní běloruský Helsinský výbor a lidskoprávní organizace Vjasna.
Pozorovatelé z Ruska a postsovětských zemí naopak podle agentury TASS soudí, že běloruské parlamentní volby byly transparentní a odpovídaly zásadám demokratického projevu voličské vůle.
Víkendové volby se konaly s účastí opozičních kandidátů. Podle Západu mělo hlasování prověřit, nakolik upřímně míní autoritářský prezident svá slova o uvolnění tlaku vůči domácí opozici.
Lukašenko se v poslední době snaží o sblížení s Evropskou unií, která často kritizuje nedostatek demokracie v postsovětské republice. Pětašedesátiletý prezident vládne Bělorusku už pětadvacet let a v neděli oznámil, že se chystá kandidovat i v prezidentských volbách v příštím roce.
Jsem hrdý, že jsem diktátor, prohlásil Lukašenko v roce 2012:
13. října 2019 |
