"Neudivilo mne to. Režim, který je schopen zavírat a zabíjet své politické protivníky, musí přirozeně přijímat karanténní opatření proti pronikajícím virům demokracie," uvedl Jaromír Štětina.
Podle mluvčího českého ministerstva zahraničí Víta Koláře má sice každá země právo nevydat cizincům víza, v případě senátorů to ale není zvykem. Česká diplomacie bude s běloruskou stranou o tomto problému jednat a případně přijme reciproční opatření proti běloruským představitelům, řekl Kolář ČTK.
Senátoři o víza požádali poté, co jejich cestu schválil senátní organizační výbor. "Na velvyslanectví odevzdali řádně vyplněné formuláře a diplomatické pasy," uvedla Štětinova mluvčí Pavla Hájková. Běloruský zastupitelský úřad prý odmítnutí nijak nevysvětlil.
Senátoři chtěli zkontrolovat situaci před volbami
Politici chtěli do postsovětské země vyjet před volbami ohlášenými na letošní březen. Plánovali mimo jiné setkání s kandidátem sjednocené běloruské demokratické opozice Aljaksandrem Milinkevičem.
Na programu jejich cesty byla i diskuse o členství Česka v euroatlantických organizacích a vztazích Evropské unie a Běloruska.
Chtěli se rovněž informovat o rozhodnutí běloruského ministerstva školství, které údajně zakázalo vycestovat studentům bohemistiky na studijní pobyt v Česku. Senátory také zajímalo, jak vypadá procedura vydávání českých víz běloruským občanům.
Lukašenko stojí v čele východoevropské země od poloviny 90. let. Na Západě není vítán a tamní média ho nazývají "posledním evropským diktátorem". Je mimo jiné obviňován z potlačování opozice, nezávislých médií a nerespektování lidských práv.
Karel Schwarzenberg měl podobný problém i s Castrovým totalitním režimem na Kubě. V květnu ho odtud vyhostili, když přijel do Havany na mezinárodní setkání organizované kubánskými disidenty. - více zde
