Postup úřadů je podle prohlášení porušením svobody slova a tisku a omezuje přístup občanů k informacím, navzdory právům a svobodám zaručeným běloruskou ústavou.
Bělorusové znovu protestovali. Vysílání státní televize narušili hackeři |
Běloruské ministerstvo informací v úterý oznámilo, že se rozhodlo od 1. října na tři měsíce pozastavit status internetového sdělovacího prostředku jednomu z nejsledovanějších běloruských médií, portálu Tut.by, který obsáhle informuje o protestech v zemi.
Portál pokračuje v práci, přestože jeho reportérům a fotografům budou nyní při pokrývání událostí hrozit finanční postihy nebo i vězení. „Nemění to naše zásady,“ ujistil portál a upozornil, že ministerstvo přijalo rozhodnutí, přestože ještě nerozhodl soud, u kterého si na Tut.by stěžovalo.
Ministerstvo informací svůj krok zdůvodnilo poukazem na to, že činnost hromadného sdělovacího prostředku může být pozastavena, jestliže je proti němu podána příslušná žaloba u soudu. Skutečností je, že ministerstvo na Tut.by už 18. září podalo žalobu u hospodářského soudu a řízení má začít 8. října.
Portál nicméně zjistil, že bude o událostech v zemi dál informovat, a to nikoli jako oficiálně uznaný sdělovací prostředek, ale jako takzvaný internetový zdroj. Takovým způsobem působil už od svého založení v roce 2000, než byl v lednu loňského roku zaregistrován jako hromadný sdělovací prostředek.
Registrace internetových zdrojů jako online publikací je v Bělorusku dobrovolná, poznamenal Tut.by. Status hromadného sdělovacího prostředku přináší určité výhody, zejména možnost legální přítomnosti v oblastech ozbrojených konfliktů nebo mimořádných událostí, na masových veřejných akcích a na místech jiných společensky významných událostí a přenášet z nich informace.
„Nátlak na Tut.by a omezení přístupu k nezávislým portálům, které se také děje z rozhodnutí ministerstva informací, představují nejhrubší porušení svobody slova, kterou zaručuje běloruská ústava,“ stojí v prohlášení, které zveřejnil na svém webu list Naša Niva.
„Překážky v práci nejpopulárnějších médií v Bělorusku nejen porušují svobodu tisku, ale i omezují práva každého občana na informace o situaci v zemi a ukazují na pohrdání občany,“ píše se v dokumentu.
Ministerstvo informací by podle prohlášení mělo zrušit rozhodnutí a přestat bránit nezávislým médií v práci a šíření informací. Novináře a média by měly okamžitě přestat pronásledovat také další státní úřady a bezpodmínečně též ukončit protiústavní omezení svobody slova v zemi.
Demonstrace proti setrvání Lukašenka v úřadu prezidenta trvají v zemi už osmý týden. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že srpnové volby vyhrál podvodně, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.
Ústavní činitelé odsuzují běloruské násilí, řekl ministr Petříček |
Lukašenko se snaží největší protesty proti sobě od svého nástupu k moci před šestadvaceti lety potlačit nejrůznějšími způsoby.
Od krutého zacházení s demonstranty, jejich zatýkání a věznění za účast v protestech přes vyhánění a věznění opozičních vůdců až po snahu znemožnit objektivní informování o masové nespokojenosti s autoritářským vůdcem, nazývaným „poslední diktátor v Evropě“.
Řada reportérů domácích, ale i zahraničních médií byla přes jasné novinářské označení přinejmenším na několik hodin zadržena. Kromě reportérů západních médií se to opakovaně stalo i zpravodajovi ruské agentury TASS i některým dalším ruským novinářům.
Běloruská policie přitvrzuje, nešetří už ani ženy:
14. září 2020 |
