Hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská podle agentury DPA označila hlasování za nezákonné. Evropskou unii, USA, Velkou Británii a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyzvala, aby plebiscit, kterým podle ní chce Lukašenko legitimizovat své setrvání ve funkci, neuznaly a zavedly proti Lukašenkově režimu nové sankce.
Rok od kontroverzních voleb v Bělorusku. Už bylo dost obětí, míní Cichanouská |
Bělorusové podle ní dostali možnost zvolit si „mezi Lukašenkem a Lukašenkem“. Cichanouská se navíc domnívá, že zorganizování referenda není možné v podmínkách politické represe a nesvobody médií.
V referendu se bude rozhodovat o omezení délky prezidentského mandátu, které se za Lukašenkovy vlády zrušilo. Podle navrhovaných změn by hlava státu mohla zastávat pouze dvě pětiletá funkční období.
Pokud však úpravy hlasováním projdou, vstoupí v platnost až po nástupu nově zvoleného prezidenta, což podle AP poskytuje běloruskému vůdci příležitost ucházet se o další dvě funkční období po vypršení současného mandátu v roce 2025. Lukašenko zastává funkci běloruského prezidenta od roku 1994.
Mezi další navrhované změny patří značné rozšíření pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, což je orgán, který oficiálně reprezentuje široké spektrum běloruské společnosti, ale v minulosti sdružoval především vládní činitele a stoupence režimu.
Navrhované změny počítají s tím, že úřadující prezident se automaticky stává delegátem 1200členného shromáždění a může mu předsedat, pokud si ho zvolí ostatní členové.
V případě, že změny projdou, bude mít shromáždění nově například možnost navrhovat zákony, ústavní změny, volit členy ústřední volební komise a soudce nejvyššího soudu.
Rusko uspořádá manévry s Běloruskem, budou se cvičit na válku s Pobaltím |
Ke schválení změn bude zapotřebí, aby se pro ně vyslovilo přes 50 procent hlasujících při účasti nejméně 50 procent oprávněných voličů. Podporovatelé opozice se na hlasovacích lístcích chystají zaškrtnout všechny možnosti, aby lístky zneplatnili.
Lukašenko podle oficiálních výsledků loni v létě pošesté zvítězil v prezidentských volbách. Opozice a některé západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála Cichanouská. Coby prezidenta Lukašenka neuznává ani Evropská unie.
Nespokojenost s průběhem voleb vyvolala v zemi demonstrace nebývalých rozměrů. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.
Oznámené referendum připomíná podobné hlasování v Rusku z léta 2020. Rusové tehdy umožnili prezidentovi Vladimirovi Putinovi setrvat u moci až do května 2036. Po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 se totiž bude moct ucházet o zvolení na ještě dvě další šestiletá období.
25. června 2020 |
