Podle převora Karla Stautemase je staronové pivo výsledkem čtyřletého vývoje, během kterého se mniši v nortbertinském klášteře snažili přijít na dokonalou metodu výroby, kterou jejich předchůdci vařili zlatavý mok až do roku 1798, kdy klášter vypálili revolucionáři.
Ačkoli církev později klášter obnovila, pivovar a pivní recepturu považovali mniši za nenávratně ztracené. Středověké pivo má poměrně vysoký obsah alkoholu a podle Stautemase je dobré to sním nepřehánět.
„Má 10,8 procent alkoholu. Jedno nebo dvě jsou tak akorát,“ přitakává starosta nedalekého města Grimbergen Chris Selleslagh.
Zdrojem inspirace byly mnichům při obnově minipivovaru knihy z 12. století, ve kterých se ukrývaly podrobnosti o původních způsobech vaření a použití chmele. Knihy se podařilo zachránit v 18. století těsně předtím, než požár zachvátil knihovnu kláštera.
„Měli jsme knihy se starými recepty, ale nikdo je nedokázal přečíst. Všechny byly ve staré latině nebo holandštině. Přivezli jsme tedy odborníky a strávili hodiny listováním a čtením. Objevili jsme seznamy ingrediencí pro piva vařená v minulých stoletích. Bylo tam všechno, použitý chmel, druhy sudů a lahví,“ popisuje pro list The Guardian Stautemas.
Tisíce let staré pivo uvařili izraelští vědci
Dnešní mniši však používají pouze některé prvky ze starých knih. „Nemyslím si, že by lidem chutnalo pivo, které tenkrát vyráběli,“ vysvětluje Stautemas.
Starodávné pivo začali kromě Belgie vařit také Izraelci, kteří přivedli k životu dokonce 5 000 let staré kvasnice. Několikačlenný tým vědců podle listu Times of Israel obnovil celkem šest kmenů kvasnic, za pomoci kterých vytvořili nápoj z dávných dob.
„Je to poprvé, co byly živé kvasnice vytěženy ze starých hrnčířských nádob a znovu oživeny. Poté jsme je použili k výrobě alkoholických nápojů, které lidé konzumovali ve starověku. Tento průlomový výzkum otevírá dveře k identifikaci pozůstatků potravin ze starověkých plavidel a jejich opětovnému vytvoření,” popisuje archeolog Yitzhak Paz.
