Když vyšlo najevo, že mnoho z teroristů, kteří se podíleli na útocích v Paříži a Bruselu, žilo nebo operovalo z bruselského předměstí Molenbeek, slíbil belgický ministr vnitra Jan Jambon, že čtvrť od teroristů „vyčistí“.
„Líheň džihádistů“ láká zvědavce. Molenbeek se stal atrakcí turistů |
Ze zprávy belgické policie, která měla za úkol zmapovat účinnost protiteroristických opatření v Bruselu, však vyplývá, že radikálové jsou ve čtvrti nadále přítomni a to i ve státem registrovaných organizacích, píše server Politico.
V Molenbeeku působí 1 600 organizací a státních neziskových organizací, 102 jich je podezřelých z toho, že jsou napojeni na kriminální činnost a dalších 51 má být spjato přímo s terorismem, uvádí zpráva.
Policie provedla za účelem zvýšení bezpečnosti v minulém roce v Molenbeeku prohlídky domů. Dohromady jich policisté prohlédli 8 600 a prověřili 22 668 místních, tedy čtvrtinu obyvatel Molenbeeku.
Kvůli teroristům v Molenbeeku zasahovali policisté (březen 2016):
18. března 2016 |
Úřady navíc sestavily seznam 72 lidí, kteří mají být kvůli napojení na teroristy monitorováni. V současnosti jich 26 působí v Sýrii. V Belgii jich pobývá 46, z nichž dvacítka si odpykává trest ve vězení a zbylých 26 je blíže monitorováno na svobodě.
Hrozbou je hlavně radikalizovaná mládež
Klíčem k bezpečnosti v Belgii je však podle Tomase Renarda z britského bezpečnostního analytického střediska Rusi především pochopení hrozeb, které souvisejí s návratem mladých radikálů ze zahraničních bojišť, kde bojovali v řadách Islámského státu.
Podle Renarda nyní asi dvě desítky z nich jednají s belgickými úřady o svém návratu. Přidali by se tak k asi 120 lidem, kteří se od roku 2012 do země už vrátili. Někteří z nich zůstávají bezpečnostním rizikem, tvrdí britský analytik. Dalším problémem je podle něj pokračující radikalizace části mládeže, především z přistěhovaleckých komunit.
Fotogalerie (Molenbeek) |
Mimo to ale podotýká, že Belgie také udělala v boji s terorismem významné kroky. „Právní rámec boje s terorismem se rozšířil, posíleny byly finanční i lidské zdroje dostupné bezpečnostním službám. Kromě represivních opatření zesílily také snahy o prevenci,“ napsal Renard ve své analýze dění v Belgii po atentátech. Podle policejní zprávy také za posledních 12 měsíců nikdo neopustil Belgii, aby se přidal k bojovníkům v Sýrii.
Podobný názor má i Herman Matthijs, odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity. „Myslím, že rok po útocích v zemi začíná konečně vznikat politická kultura, pokud jde o teroristickou hrozbu. Do útoků tu nic takového nebylo,“ myslí si Matthijs.
Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. „Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos,“ upozornil Matthijs. Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma hlavními jazyky v Belgii.
V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. „V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky,“ řekl Matthijs. V ulicích hlavního města v současnosti hlídkuje asi 1 400 vojáků.
Teroristé před rokem útočili v Bruselu:
22. března 2016 |
