Podle Debailleula lze velký diamant objevit stejně dobře ve velkém koláči za 22 eur, jako v malém za 15.
Cukrář zapracoval drahokamy do těsta přímo pod dohledem soudního úředníka, který konstatoval, že "kameny zmizely v těstě tak, že nebyly ani vidět". Ale ani on neví, ve kterém koláči který drahokam skončil.
Tříkrálové koláče naplněné marcipánem a meruňkovým těstem se v Belgii prodávají a pojídají od nepaměti 6. ledna.
V každém bývala zapečená velká fazole. Kdo ji našel, směl si nasadit papírovou korunu, která se prodává s koláčem, a stát se aspoň na chvíli králem.
Tradice má prý předkřesťanský původ ve starořímských saturnáliích, kdy voják, který fazoli objevil, získal na den neomezenou moc.
Luštěninu postupně nahradila malá porcelánová figurka, které se ovšem dál říká "fazole". Koláče prodávané v supermarketech ovšem už opustily i tuto tradici a dnes obsahují plastikové figurky z kreslených filmů, které se, aspoň v Belgii, staly předmětem sběratelské vášně žáků základních škol.
Tříkrálový koláč se musí jíst pomalu, aby "fazole" člověku nezaskočila, případně aby ji nespolkl.
Debailleul pro každý případ zamotal své drahé kameny do alobalu a vložil do plastových futrálků, aby v případě nehody dobře proklouzly celým zažívacím traktem.