Holbrooke v rozhovoru pro některé americké televize nyní poskytl nezvyklé detaily dramatických jednání s Miloševičem.
"První tři dny byly neuvěřitelně obtížné..., ale čtvrtý den jsme přivedli generála Mika Shorta, velitele leteckých sil USA a NATO v jižní Evropě," připomněl Holbrooke. "Generál Short je velmi tvrdý důstojník, který nesnáší nesmysly. Jako letec má za sebou 240 bojových misí ve Vietnamu. Přišel a já jsem ho představil. Miloševič se předklonil svým charakteristickým způsobem: Tak, generále, vy jste ten člověk, který nás hodlá bombardovat?
Generál odpověděl: Mám bombardéry B-52 na jedné straně a špionážní letouny U-2 na straně druhé. Dostanu rozkaz, abych jedny z nich použil. Splním ho. Doufám, že si vyberete správně," popisoval Holbrooke klíčovou situaci.
Sedmapadesátiletý Holbrooke, diplomat, jehož styl obdivují přátelé i odpůrci, má za sebou dlouhou a zářnou kariéru v americké diplomacii i mimo ni. Jeho největším úspěchem byla daytonská dohoda z roku 1995, která ukončila válku v Bosně. V otázce Kosova se Holbrooke opět utkal s Miloševičem, tentokrát proto, aby zastavil srbské útoky na kosovské Albánce. Zjistil přitom, že Dayton jugoslávského vůdce neobměkčil. Jejich poslední rozhovory byly údajně bouřlivé a plné vzrušení.
"Je velmi chytrý a zatvrzelý," řekl Holbrooke. "Myslím, že je v tom mnoho cynismu. Lidé ho popisují jako extrémního nacionalistu. Můj názor to není. Myslím, že je mnohem větší oportunista."
Holbrooke popisoval Miloševiče jako "mimořádně nebezpečného", ale prohlásil, že "tady není od toho, aby morálně posuzoval někoho, s kým má jednat".
"Naše schůzky se vlekly po devět z nejtvrdších dnů, jaké si lze představit. Byli jsme na kluzké cestě k válce. Kromě posledních dvou dnů v Daytonu to nyní byla nejobtížnější situace," řekl Holbrooke.
I hlášení do Bílého domu, na ministerstva zahraničí a obrany vyžadovala složité manévrování. "Vstoupili jsme do malé telefonní kabiny s ochrannými přístroji všeho druhu, abychom se chránili před odposlechem, a telefonovali jsme s Washingtonem uprostřed noci," řekl Holbrooke. "Jednou jsme hovořili až do rána."
"Podporovali nás všichni z NATO i Rusové. Doma prezident a celý jeho tým. Myslím, že ti chlapci pracovali čtyřiadvacet hodin denně," řekl Holbrooke.
"První tři dny byly neuvěřitelně obtížné..., ale čtvrtý den jsme přivedli generála Mika Shorta, velitele leteckých sil USA a NATO v jižní Evropě," připomněl Holbrooke. "Generál Short je velmi tvrdý důstojník, který nesnáší nesmysly. Jako letec má za sebou 240 bojových misí ve Vietnamu. Přišel a já jsem ho představil. Miloševič se předklonil svým charakteristickým způsobem: Tak, generále, vy jste ten člověk, který nás hodlá bombardovat?
Generál odpověděl: Mám bombardéry B-52 na jedné straně a špionážní letouny U-2 na straně druhé. Dostanu rozkaz, abych jedny z nich použil. Splním ho. Doufám, že si vyberete správně," popisoval Holbrooke klíčovou situaci.
Sedmapadesátiletý Holbrooke, diplomat, jehož styl obdivují přátelé i odpůrci, má za sebou dlouhou a zářnou kariéru v americké diplomacii i mimo ni. Jeho největším úspěchem byla daytonská dohoda z roku 1995, která ukončila válku v Bosně. V otázce Kosova se Holbrooke opět utkal s Miloševičem, tentokrát proto, aby zastavil srbské útoky na kosovské Albánce. Zjistil přitom, že Dayton jugoslávského vůdce neobměkčil. Jejich poslední rozhovory byly údajně bouřlivé a plné vzrušení.
"Je velmi chytrý a zatvrzelý," řekl Holbrooke. "Myslím, že je v tom mnoho cynismu. Lidé ho popisují jako extrémního nacionalistu. Můj názor to není. Myslím, že je mnohem větší oportunista."
Holbrooke popisoval Miloševiče jako "mimořádně nebezpečného", ale prohlásil, že "tady není od toho, aby morálně posuzoval někoho, s kým má jednat".
"Naše schůzky se vlekly po devět z nejtvrdších dnů, jaké si lze představit. Byli jsme na kluzké cestě k válce. Kromě posledních dvou dnů v Daytonu to nyní byla nejobtížnější situace," řekl Holbrooke.
I hlášení do Bílého domu, na ministerstva zahraničí a obrany vyžadovala složité manévrování. "Vstoupili jsme do malé telefonní kabiny s ochrannými přístroji všeho druhu, abychom se chránili před odposlechem, a telefonovali jsme s Washingtonem uprostřed noci," řekl Holbrooke. "Jednou jsme hovořili až do rána."
"Podporovali nás všichni z NATO i Rusové. Doma prezident a celý jeho tým. Myslím, že ti chlapci pracovali čtyřiadvacet hodin denně," řekl Holbrooke.
