Prezident Vučić prohlásil, že chce dát Bělehradu „novou identitu“. Válečnou a komunistickou pachuť má přebít novota mrakodrapů, obchodních domů a luxusního bydlení pod taktovkou investorů z Abú Zabí.
„Chceme Bělehradu vrátit jeho někdejší slávu a po letech ostudy, která přišla spolu s válkami a nepokoji, z něj znovu udělat úžasné, respektu hodné město,“ říká primátor metropole Siniša Mali. To by zřejmě místním nevadilo, vždyť díky projektu vzniknou tisíce nových pracovních míst. Obyvatelé Bělehradu si stěžují na něco jiného. Nikdo se jich před schválením ambiciózních plánů nezeptal, jak má podle nich moderní Bělehrad vypadat, píše americký deník The New York Times.
A nejde jen o arogantní přehlížení lidí. Starousedlíci, kteří odmítli prodat developerovi domy a pozemky, jež stojí v místech, kde se jednou mají vypínat do výše ultramoderní mrakodrapy, si stěžují na výhrůžky a nátlak.
Jedním z nich je Ivan Timotijević, který se svojí ženou Vidou bydlí přímo uprostřed budoucího bulváru. Oba říkají, že jim někdo odřízl elektřinu a vodu.
Odmítají se ze svého domu hnout, dokud nedostanou odpovídající náhradu. „Čekám, až přijedou buldozery. Neopustím svůj majetek, nenechám je, aby vydělávali na mém domě bez soudu. Mám svá práva a nehodlám se jich vzdát,“ upozorňuje Timotijević.
Na mafiánské praktiky si stěžuje i majitel automyčky a servisu Bojan Bjelobaba, jehož podnik má uvolnit místo parku. Popisuje, že mu exploze nedávno v obchodě strhla zeď. „Nebyla to náhoda ani nehoda,“ myslí si muž, podle kterého mu tak úřady daly jasně najevo, že by si měl svůj vzdor rychle rozmyslet.
Jednou v noci se objevili muži s baseballovými pálkami
Za projektem stojí firma Eagle Hills Properties. Patří Mohamedovi Alabbarovi, který podle amerického Forbesu v Dubaji postavil nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa nebo největší obchodní dům Dubai Mall. Stavba v Bělehradě začala v roce 2014 a podle stránek developera se do jedné z budov na pravém břehu řeky Sávy už mohou stěhovat první zájemci. Garsonka o 23 metrech čtverečních začíná na 79 tisících eur (dva miliony korun).
Projekt vzniká na místě, kde byla dřív jen díra v zemi, musely mu však uhnout i válkou zničené budovy. Před dvěma lety se ze státem vlastněných domů ve čtvrti Savamala muselo odstěhovat přes dvě stě rodin. Některé odmítly svůj domov opustit. Krátce nato je údajně v noci navštívily desítky maskovaných mužů s baseballovými pálkami a těžkou technikou. Do rána několik domů zbourali a stavba mohla pokračovat.
Šokovaní a naštvaní Srbové tehdy vyšli do ulic a vláda brzy čelila největším demonstracím od svržení prezidenta Slobodana Miloseviče v roce 2000. Maskotem demonstrantů se tehdy stala žlutá nafukovací kachna, v srbštině synonymum pro podvod.
„Rozhodli se, že nás vezmou do budoucnosti. Probourají cestu, aby nás dostali do budoucnosti, kterou pro nás nachystali,“ míní vůdkyně opozičního hnutí Ne davimo Beograd (Bělehrad nepotopíme) Dobrica Veselinovićová.
Proti nové čtvrti jsou i místní architekti. Upozorňují, že zásah do vzhledu města nikdo nekonzultoval s odborníky. Celý proces proběhl v tajnosti a bez architektonické soutěže. Areál, který připomíná Dubaj, se podle nich nehodí do bělehradské historické zástavby. Nazývají ho „zločinem proti územnímu plánování“.
Podle serveru Failed Architecture srbský parlament kvůli projektu dokonce přijal speciální zákon. „Megalomanský projekt se slíbenými penězi z Abú Zabí za zády je násilně tlačen kupředu tím, že se obcházejí zákony a ignoruje stávající městská zástavba, aby se zajistila budoucí identita Srbska a jeho metropole,“ shrnula architektka Ljubica Slavkovićová názor místních lidí na projekt.
Její kolegyně Mirjana Milanovićová dodává, že „je to jako špatný vtip“. „Jen další obchoďák v zemi, která na nákup čehokoliv nemá peníze.“
Bělehrad je těžkotonážní balkánský válec, jehož síle podlehnete |
Primátor Bělehradu se však kritice brání s tím, že o své vazby na minulost město nepřijde. „To, co je teď pro nás důležité, jsou rychlé vlaky, široké dálnice a krásné budovy k bydlení i práci. To je dnešní měřítko úspěchu - ne to, kolik území jsme dobyli ve válce se svými sousedy,“ podotýká.
Luxusní čtvrť v centru hlavního města přitom tvoří jen zlomek investic, které mají do Srbska ze Spojených arabských emirátů dorazit (SAE). Kromě záchrany zkrachovalých aerolinek Jat Airways, ve kterých 49procentní podíl koupila vlajková loď SAE Etihad Airways a přejmenovala je na Air Serbia, se Arabové rozhodli své peníze vložit i do srbského zemědělství či průmyslu.
„Jejich politická kultura je v mnoha ohledech kompatibilní - sultanismus emirátů se zde střetává s balkánským autoritářstvím,“ říká výzkumnice Tena Prelecová z London School of Economics.
