Státní tajemník pro Blízký východ Kim Howells tvrdil, že Británie tenkrát prodala jen přebytek těžké vody, která se používá ke zpomalení reakcí v jaderném reaktoru, Norsku.
Poslanec Menzies Campbell ze strany Liberální demokraté však stanici přiznal, že Londýn si byl dobře vědom, že konečným adresátem zásilky je Izrael.
"Dokumenty svědčí o tom, že jsme souhlasili s přesunem 25 tun těžké vody, a věděli jsme, že ji Norsko chce prodat izraelské organizaci pro atomovou energii," řekl mluvčí.
Z dokumentace britského Úřadu pro jadernou energii (UKAEA) vyplývá, že Británie od jednoho norského podniku nakoupila příliš mnoho těžké vody. Nadbytek pak nabídla k odprodeji jiné norské společnosti, která ho zprostředkovala židovskému státu.
UKAEA v dopise adresovaném ministerstvu zahraničí uvedl, že "novým klientem bude izraelská organizace pro atomovou energii". Ministerstvo dalo k transakci souhlas, i když vědělo, že se Izrael pokouší tajně nakoupit uran v Jihoafrické republice.
Mělo také k dispozici zprávu, v níž americká Ústřední zpravodajská služba upozornila, že jakmile Izrael získá prostředky, zahájí vojenský jaderný program. Poslanec Jeremy Corbyn z vládní Labouristické strany požádal o vyšetření záležitosti.
"Byli jsme aktivním účastníkem vývoje izraelského jaderného zařízení, v němž byla vyrobena jaderná zbraň. Norsko bylo pouze zástěrkou," řekl. Izrael nikdy nepřiznal, že má jaderné zbraně, avšak odhaduje se, že má k dispozici 200 jaderných hlavic.
Naposledy pohrozil preventivním zásahem v Íránu, který se rovněž snaží o vybudování vlastní jaderné elektrárny. - více zde
Mezi oběma zeměmi už řadu let panují napjaté vztahy. Poslední dva incidenty vyvolal íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který nejprve vyzval k vymazání Izraele ze zemského povrchu. Následně požadoval přesunutí celého židovského státu do Evropy. - více zde
