Jan Antonín Baťa se očištění svého jména od nepravdivé nálepky kolaboranta s nacisty dočkal až po šedesáti letech. Jeho potomci věří, že v bitvě s českými soudy uspějí podstatně dříve. Už čtyři roky totiž bojují za to, aby jim český stát vyplatil náhradu za majetek, který Baťovi zkonfiskovali komunisté po roce 1948.
Nezastavil je ani říjnový verdikt Nejvyššího správního soudu, který jejich nárok zamítl (čtěte zde). "Nejde o konečné rozhodnutí, nikdy se nevzdáme," říká nejstarší vnučka Dolores Bata Arambasic. Právě ona před několika dny přijela z Brazílie i s dalšími potomky Baťů nečekaně do Česka.
Spor o J. A. BaťuTomáš Baťa prodal v roce 1932 firmu svému nevlastnímu bratrovi Janu Antonínovi. V roce 1947 byl J. A. Baťa odsouzený k 15 letům vězení, protože se prý nepřipojil k protifašistickému odboji. Jak se ale později zjistilo, tajně odboji posílal vysoké finanční částky. Tehdy mu také znárodnili veškerý majetek. V roce 2007 soud zrušil rozsudek o kolaboraci. Od té doby jeho potomci tvrdí, že mají právo na náhradu zabaveného majetku. |
Setkala se tady s právníky a domluvila se na dalším postupu. "Všechna usnesení jsem přečetla. Máme doklady a zákon je na naší straně. Jen nás všichni ignorují," tvrdí.
Ve sporu jde hlavně o akcie desítek firem. Například akciové společnosti Baťa, Baťových pomocných závodů v Otrokovicích, Zlínské stavební společnosti nebo Fatry Napajedla. Dohromady by náhrada měla dělat asi pět miliard dolarů.
"Částku vyčíslil už v roce 1948 sám Jan Baťa a v dnešních cenách je to zhruba tolik," potvrdil Marek Belza, který rodinu zastupuje.
Belza nyní připravuje stížnost k Ústavnímu soudu. V ní kritizuje postup ministerstva financí, které má podle zákona výši náhrady přesně stanovit. Ministerstvo naopak tvrdí, že to mají udělat právníci rodiny.
Pokud vnuci neuspějí ani s ústavní stížností, obrátí se na mezinárodní soud ve Štrasburku. "Do toho se nám ale moc nechce. Nechceme způsobit této zemi ostudu. Možná ale jiná možnost nebude," řekla Baťova vnučka.
