Městská část se tak podle vedoucí odboru územního rozvoje Jitky Bouškové rozčlení do třinácti lokalit. "Studie zahrnuje i úpravu jednotlivých míst a zeleně, řeší také dopravní situaci a dostavby, nástavby a úpravy objektů," uvedla Boušková.
Na Jižním Městě, které je z pětadevadesáti procent tvořeno panelovými domy ze 70. až 90. let, se totiž podle tiskové mluvčí Prahy 11 Lenky Stříhavkové začaly projevovat negativní znaky sídlišť. "Nedostatky nejsou výraznější než na ostatních panelových sídlištích, ale musíme se snažit, aby se tady lidem líbilo. Pokud by Jižní Město upadalo, mohli by se obyvatelé s vyššími příjmy stěhovat jinam," řekla Stříhavková.
Vybavenost sídliště totiž podle ní nebyla nikdy dotažena do konce a musí se řešit i nedostatek parkovacích míst nebo sportovišť.
Podle architekta Jaroslava Staňka je Jižní Město urbanistické torzo, které se však poslední dobou v mnohém zlepšuje. "Původní návrh byl slušný, ale co z toho v minulosti vzniklo, je tak trochu bastard," tvrdí Staněk. Dodal, že některé opravy domů posledních let v Praze 11 se mu velmi líbí.
Rada městské části se rozhodla vytvořit podklad pro systematickou přípravu dlouhodobého procesu.
V průběhu práce byla podle Bouškové studie koordinována s dalšími pracemi na území Jižního Města, jako jsou Bulvár nebo Centrální park. "Vedli jsme i předběžná jednání s vlastníky domů, protože všechny objekty samozřejmě nejsou obecní," řekla Boušková. Dodala, že v Praze 11 je více než 130 vlastníků, kteří by tak v případě úprav měli sáhnout do vlastních kapes.
Je však podle Bouškové i v jejich zájmu, aby se v budoucnu regenerace účastnili. "Úpravami domů a zateplením se totiž nejen ušetří energie, ale také ochrání konstrukce domů," řekla.
Studie je hlavním podkladem pro posuzování konkrétních projektů i pro případné zařazení do programů státní a městské podpory a bude předložena na březnovém jednání zastupitelstva Prahy 11.
