Bezpečnostní agentura ABL získala z policejních databází nelegálně 78 důvěrných osobních údajů o lidech, které v roce 2006 až 2007 prověřovala v Praze 11.
MF DNES k tomuto číslu došla poté, co spočítala všechny osobní údaje uvedené v analytických zprávách ABL, jež jsou zaměřeny na politiky a občanské aktivisty této pražské čtvrti. Doklady, které shromáždila MF DNES, jsou přitom jen zlomkem toho, co ABL dělala.
Získávání citlivých dat od policie je nezákonné. Agenturu ABL vedl v té době současný ministr dopravy Vít Bárta. Ten po čtyřech měsících zapírání přiznal, že jeho agentura lidi z Prahy 11 prověřovala. A omluvil se premiéru Petru Nečasovi, jemuž dal původně čestné slovo, že ABL politiky nešpehovala. Právě možnost, že z policejních databází unikala důvěrná data, premiéra na celé kauze velmi znepokojila.
Bárta nyní říká, že nevydal pokyn k nelegálnímu "vysávání" informací z policejních databází, a dal ruce pryč od detektiva Pavla Pertlíčka, který měl případ na starosti.
"Získat informaci třeba o tom, komu patří to které auto, můžete poctivou detektivní prací, anebo to vezmete zkratkou (od policie). A jestli se ukáže, že to někdo vzal zkratkou, tak je to samozřejmě špatně. A musí platit padni komu padni," řekl MF DNES Bárta.
V rozpisu pracovních činností ABL, který rozeslal Pavel Kosek, jeden ze sekčních ředitelů firmy, 22. prosince 2006 e-mailem všem klíčovým zaměstnancům (včetně Víta Bárty), je přitom uvedeno, aby se v případě "policejních kontaktů" obraceli na Pertlíčka. Ten se nechce vyjádřit.
ÚdajeCo získávala ABL od policie Rodná čísla (13 případů) |
Případ vyšetřuje policejní inspekce. Policistovi, který údaje vynesl, hrozí obvinění ze zneužití pravomoci a detektivovi trestní stíhání za uplácení. Exmanželka detektiva Pertlíčka totiž potvrdila, že její muž údaje od policie kupoval. V dokumentech ABL, které k případu MF DNES shromáždila, je uvedena taxa za lustraci auta: 4 tisíce korun.
Ve zprávách, které vytvářel Pertlíček, jsou u jednotlivých lidí vepsány i údaje o šesti partnerech, jedenácti rodičích a dvanácti dětech sledovaných osob. Jde zejména o rodná čísla a adresu bydliště. Stejně tak jsou ve zprávách čísla občanských průkazů (8), řidičských průkazů (6) a pasů (5).
V deseti případech někdo od policie předal agentuře ABL lustrace aut, tedy poznávací značku a jméno majitele vozu. V pěti případech získali soukromí detektivové z úředních databází i informace o trestním či policejním prověřování sledovaných lidí. Dvakrát si opatřili data o zbrojním průkazu.
Všechny tyto údaje jsou základním vodítkem k tomu, aby se o sledovaném člověku mohlo zjistit co nejvíce informací. Pokud znáte auto, můžete ho sledovat. Když víte, jaké má děti, můžete pozorovat jejich rodinný život včetně zvyků, třeba kdy se vracejí ze školy. (Toho lze teoreticky využít třeba v případě, chce-li někdo nasadit v prázdném bytě skrytou kameru.)
John slibuje důkladné prošetření
Masivní únik informací z policejních databází pobouřil i premiéra. "Jsem tím silně znepokojen. To je věc, která musí být co nejrychleji vyšetřena. Považuji za nezbytné, aby byla kolem policejních databází postavena neprostupná hráz, která takovým únikům zabrání," uvedl Nečas.
Ministr vnitra Radek John, který je Bártovým stranickým kolegou, slibuje, že vyšetřování v kauze ABL bude nestranné. "Zadal jsem, aby se úniky důsledně vyšetřily," řekl už dříve.
Exministr vnitra z ČSSD František Bublan je opatrný. "Absolutní důvěru, že se to vyšetří, nemám. Vliv Bárty na resort vnitra je obrovský. Pevně věřím, že na nestrannost dohlédne státní zástupce," řekl Bublan.
Zjistit, kdo z policie pomáhal ABL lustrovat sledované lidi, není složité. V historii počítačové databáze lze údaje dohledat. Stačí zjistit, kdo si v ní hledal osobní údaje o exstarostce Prahy 11 Martě Šorfové či o jejích zástupcích.
Ve složkách ABL ke sledovaným osobám je dokonce i jednoznačná stopa. V materiálu vedeném na bývalého radního Prahy 11 Iva Svobodu, je policejní výpis s údaji, kdo a kdy si tyto informace z databáze zjišťoval. Je tam datum 4. srpna 2006, čas 4:03 i číslo policisty.
