Příslušníků pořádkových sil je v metropoli podle odhadů už nejméně dvacet tisíc, pokračuje také masové zatýkání demonstrantů.
Armáda uzavřela pagodu Šweitigoum. "Proč? Byli tam lidé, kteří se špatně chovali," vysvětlil zvláštnímu zpravodaji MF DNES v Barmě jeden z hlídkujících vojáků.
Pagoda Sule v samotném centru starého Rangúnu je obklíčena hasičskými vozy, které jsou připraveny zahnat případné demonstranty. "Lidé se bojí. Zásah vojáků proti nim byl krutý," řekl se smutným úsměvem rangúnský obchodník.
Státní média přitom ohlásila, že znovunastolení pořádku se jí podařilo po "opatrném, nejmenším možném použití síly".
V Barmě jedná vyslanec OSN, mír chce i papež
Naděje prodemokratického hnutí se nyní upírají ke zvláštnímu vyslanci OSN Ibrahimu Gambarimu. Podle diplomatických zdrojů se v novém hlavním městě Neipyijto setkal s barmskými generály a snažil se je odradit od dalšího krveprolití.
"Věříme, že společně s dalšími politiky vyvine na generály tlak," vyjádřil se jeden z členů hnutí.
V Rangúnu se Gambari setkal s vůdkyní opozice a nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která je držena v domácím vězení. Bližší informace o jednáních ale zatím nejsou známy.
Lítost nad situací v zemi vyjádřil i papež Benedikt XVI. "Velice vážné události posledních dnů v Barmě sleduji se značným znepokojením. V duchu jsem velice blízko s lidem ve chvílích, kdy prožívá bolestnou zkoušku," prohlásil před věřícími ve svém letním sídle v Castel Gandolfo.
Dodal, že se za Barmu modlí a že vybízí celou církev k následování, aby se podařilo nalézt pokojné východisko ze situace.
Od generálů se odvracejí spojenci
K pokojnému vyřešení krize vyzvaly juntu už i Japonsko a Čína, dosavadní největší spojenci Barmy. Mezinárodní tlak měl ovšem v minulosti na vojenský režim pouze minimální dopad.
Pouličními protesty desetitisíců lidí v uplynulém týdnu vyvrcholila krize, která začala před šesti týdny po prudkém zdražení benzinu.
Zprvu opatrné protesty nabraly na síle, když se k demonstracím přidali buddhističtí mniši. Vojenská junta se nakonec odhodlala k tvrdému postupu a vojáci začali střílet do davu.
Střelba si podle úřadů vyžádala deset životů, západní vlády se však obávají, že počet mrtvých je mnohem vyšší, někteří diplomaté zmiňují desítky obětí, emigranti dokonce dvě stovky mrtvých.
