Podle kritiků zákazu jde i o prostředek, který umožňuje uplatňovat represe nejen vůči ženám obecně, ale i vůči etnickým a náboženským menšinám, které mají vyšší porodnost. Jak informovala místní média, barmský prezident Thein Sein podepsal příslušný zákon už v úterý.
Učinil tak podle agentury AP pod vlivem radikálních představitelů buddhistické většiny v zemi, kteří dlouhodobě poukazují na to, že muslimská menšina, která představuje desetinu z padesátimilionového obyvatelstva, má mnohem více dětí než zbytek společnosti.
Rohingové prchají před diskriminací
Před pronásledováním v Barmě již beztak prchají desetitisíce příslušníků muslimské menšiny Rohingů, kteří si stěžují dlouhodobě na diskriminaci (více čtěte zde).
Ačkoli na území Barmy pobývají Rohingové po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012.
Další ale prchají zejména na lodích v Bengálském zálivu. Spolu s Bangladéšany opouštějícími svou zemi kvůli chudobě míří nejčastěji do Malajsie, kde tvoří většinu obyvatelstva muslimové.
Barma nastoupila před několika lety cestu demokratizace, mimo jiné propuštěním politických vězňů v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mít Do Aung Su Ťij, ale reformy provádí podle svých kritiků liknavě. U moci se drží nadále klika všech významných představitelů bývalé vojenské junty, kteří jsou zároveň největšími tamějšími ekonomickými oligarchy.
