Konflikt mezi barmskými muslimy a buddhisty znovu vyeskaloval poté, co na začátku října několik útočníků zabilo devět policistů a další čtyři zranilo. K útoku došlo v Arakanském státě na severozápadě Barmy, který obývá převážně muslimská menšina Rohingů. Barmské úřady z útoku viní právě je.
Barmská armáda proto v oblasti zahájila vojenskou operaci, kvůli které už muselo asi 30 000 Rohingů opustit své domovy a desítky z nich zemřely. Tisíce lidí už ze země uprchly do sousední Bangladéše.
Bangladéš proto posílil hraniční kontroly a předvolal si barmského velvyslance, aby mu předala stížnost na rostoucí počet uprchlíků.
„Navzdory snahám našich pohraničníků zabránit přívalu (lidí), překračují naše hranice tisíce zdeptaných barmských občanů, včetně žen, dětí a starších lidí,“ uvedlo bangladéšské ministerstvo zahraničí podle deníku The Guardian.
Dodalo, že tisíce dalších lidí se shromažďují u hraničních přechodů. V úterý Bangladéš oznámil, že do Barmy vrátil 20 lodí s Rohingy na palubě.
OSN Barmu obviňuje, že se zemi snaží od muslimské menšiny „vyčistit“. Zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bangladéši John McKissick v rozhovoru pro BBC uvedl, že otevřené hranice „budou dále povzbuzovat barmskou vládu, aby pokračovala v krutostech a vytlačovala (Rohingy) pryč, dokud nedosáhne svého cíle vyčistit Barmu od muslimské menšiny“.
Barmská vláda nařčení odmítá
Současný konflikt je nejhorší od roku 2012, kdy zvěsti o znásilnění buddhistické dívky třemi muslimskými mladíky rozpoutaly etnické násilí, při kterém zemřely stovky Rohingů (psali jsme zde).
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severu Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéše během britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. Rohingové tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. V zemi jich žije podle odhadů asi 800 tisíc až milion. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch oznámila, že podle nejnovějších satelitních snímků z Arkanského státu bylo v pěti rohingských vesnicích zničeno asi 1 250 budov. Armáda do oblasti nasadila pěchotu a přelétávají nad ní bitevní vrtulníky. Rohingové také tvrdí, že vojáci znásilňují a zabíjejí civilisty.
Barmská vláda však jakékoli nařčení odmítá. Rohingové si podle ní domy zapalují sami, aby přilákali mezinárodní pozornost. „Mezinárodní společenství nám nerozumí kvůli rohingským lobbistům, kteří šíří vymyšlené zprávy. Nikdo na světě by neakceptoval útoky na ozbrojené síly,“ uvedl mluvčí barmského prezidenta Zo Tchej.
Jakákoli tvrzení však není možné nezávisle ověřit, protože novináři nemají do oblasti přístup.
Státní poradkyně a faktická vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, která je držitelkou Nobelovy ceny míru, slíbila, že vláda celou situaci prošetří. Mezinárodní organizace Su Ťij kritizují, že se vojenským operacím v oblasti nesnaží zabránit.
V Barmě žije podle odhadů asi milion Rohingů. Navzdory tomu, že v zemi žijí už několik generací, mají stále status nelegálního imigranta a nemají nárok na občanství. Dlouhodobě čelí perzekuci ze strany vlády i nacionalistických buddhistů (více viz box).
