„Nemůžeme ublížit našim lidem, proto jsme odešli do Mizorámu,“ řekl agentuře AP jeden z policistů, který uprchl do severovýchodního indického státu, který sdílí hranici s Barmou. Po převratu podle něj vojenská junta nařídila policistům, aby „stříleli lidi“.
„Řekli nám, ať střílíme na naši vlastní rodinu, pokud nejsou na straně armády,“ tvrdí policista. AP poukazuje, že jeho tvrzení není schopná nezávisle ověřit.
„Poté, co jsem sloužil v demokratické vládě, jsem sebe nemohl přesvědčit, abych znovu sloužil diktátorovi,“ vysvětlil stanici CNN další policista, který byl ve službě 28 let a tedy i v době předchozí vojenské vlády. „Nařídili mi zabít demonstranty. Nemohu zabíjet své nevinné krajany. Dokonce to zakazují i policejní pravidla,“ dodává. I v tomto případě nemohla stanice nezávisle ověřit, zda jsou jeho slova o výzvách k zabíjení pravdivá.
V Barmě pokračují protesty proti vojenské juntě, jež se v únoru chopila moci po svržení demokratické vlády, kterou armáda obvinila z korupce. Demonstranti takzvané „jarní revoluce“ při protestech vyjadřují svůj postoj třemi prsty, gestem inspirovaným americkou knižní a filmovou sérií Hunger Games, v níž bylo znakem povstání proti útlaku totalitního režimu. Gesto používali i demonstranti v Hongkongu a Thajsku.
Bezpečnostní složky proti protestujícím tvrdě zasahují. V úterý při střelbě zahynula sedmiletá dívka, dosud nejmladší oběť protestů. Podle odhadů nezávislých zdrojů od puče zemřelo při armádních zásazích celkem 270 lidí.
Demonstrující Barmánci začínají být velice frustrovaní. Podle listu The New York Times se někteří účastní tajných vojenských výcviků v džungli. Chtějí se naučit používat útočnou pušku či granát, aby mohli armádě oplatit stejnou mincí.
„Vnímám armádu jako divoká zvířata, která nemohou sama myslet a brutálně používají své zbraně,“ řekla listu žena z největšího barmského města Rangún. „Musíme na ně zpětně zaútočit. Zní to agresivně, ale já věřím, že se musíme sami bránit.“
Zabijte raději mě. Jeptiška na kolenou prosila policii o život demonstrantů |
Válečný duch už se projevuje i v ulicích měst. Demonstranti staví barikády, z nichž vrhají na příslušníky bezpečnostních sborů zápalné bomby. Do bitev se vrhají i děti, oblečené v pyžamech, aby vypadaly neškodně.
Zástupci rozpuštěného parlamentu vyzývají Barmance, aby vedli „revoluci“ k záchraně země. „Pokud diplomacie selže, pokud bude zabíjení pokračovat, lidé Barmy budou nuceni se sami bránit,“ prohlásil Dr. Sasa, mluvčí exilové vlády.
10. března 2021 |
Exil v Indii
Někteří Barmánci ale namísto boje volí úprk. Stovky jich prchají přes hory do Indie, a to včetně těhotných žen. Mnozí z nich musí spoléhat na aktivisty na obou stranách, kteří jim pomáhají dostat se do bezpečí.
„Nejnebezpečnější je, když vás zpozoruje policie nebo vojenské hlídky,“ řekl stanici CNN jeden aktivista, který údajně od začátku puče převedl do Indie 260 uprchlíků. Ví o čtyřech lidech, kteří byli chyceni předtím, než dosáhli hranice. „Nevíme, co se s nimi stalo.“
Jatka v Barmě. Generálové se rozhodli utopit protesty v krvi |
Vojenská junta požádala indickou federální vládu, aby vydala osm uprchlých policistů. Ministerstvo vnitra se k žádosti zatím oficiálně nevyjádřilo.
Situaci komplikuje fakt, že Indie není signatářem Úmluvy o právním postavení uprchlíků OSN. Ministerstvo vnitra vyzvalo čtyři indické státy hraničící s Barmou, aby přijaly nezbytná opatření a zabránily uprchlíkům vstoupit do země, s výjimkou humanitárních důvodů.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie proti 11 lidem odpovědným za vojenský převrat v pondělí schválili sankce. Mezi desítkou potrestaných armádních velitelů je i vůdce vojenského režimu Min Aun Hlain.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell oznamuje sankce proti lidem odpovědným za barmský vojenský převrat: