V Bangladéši skončilo na 700 tisíc Rohingů, tedy příslušníků muslimské menšiny ve většinově buddhistické Barmě. Jejich postupná repatriace měla původně začít už v lednu, ale byla odložena, protože pro ni tehdy nebyly zajištěné podmínky.
„Z toho, co jsem viděla a slyšela, není zajištěna zdravotní péče ani bezpečnost a stále hrozí vystěhovávání. Takové podmínky nejsou pro návrat vhodné,“ řekla Muellerová.
Barmská vláda a Bangladéš podepsaly dohodu o repatriaci a barmská vláda slíbila, že podmínky pro bezpečný návrat zabezpečí. Počítalo se s tím, že repatriace potrvá dva roky.
Prozatím vláda ověřila a vytipovala pro případný návrat několik set lidí, kteří by se měli vrátit jako první.
Muellerová dostala příležitost podívat se do Arakanského státu, odkud Rohingové utíkali od loňského srpna před armádními raziemi a diskriminací, jak tvrdí. Reprezentantka OSN se sešla s ministry obrany a hranic, které spadají pod armádu, i s civilní vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij.
Bangladéšští představitelé v minulosti dali najevo, že pochybují o tom, že Barma opravdu chce Rohingy zpět. Barma naopak tvrdí, že je připravena a že se Rohigové mají vracet dobrovolně (více v článku Rohingové se smějí vrátit do Barmy. Mělo by to ukončit vlnu represí). Zřizuje přijímací střediska a u hranice s Bangladéší také dočasné tábory. „Jsme na naší straně hranice připraveni je přijmout, pokud je Bangladéš pošle,“ tvrdil už v lednu barmský ministr pro mezinárodní spolupráci Ťjo Tin.
Muellerová pochybuje o tom, že Barma Rohingům po ukončení pobytu v dočasných táborech opravdu umožní vrátit se do jejich původních domovů. „Ta situace mne znepokojuje. Viděla jsem oblasti, v nichž byly celé vesnice spáleny a strženy buldozery. Neviděla jsem žádné známky toho, že se připravuje návrat lidí do míst, kde předtím žili,“ řekla Muellerová. Podle organizace Human Rights Watch bylo se zemí srovnáno nejméně 55 vesnic.
Vývoj uprchlické krize v Barmě:
6. září 2017 |
