„Je možné, že bylo zabito už přes tisíc lidí,“ uvedla zvláštní vyslankyně OSN pro Barmu I Jang-i. Její odhad je přitom více než dvakrát vyšší než čísla, jež předkládá barmská vláda. „Do konfliktu jsou sice zapojeny dvě strany, ale oběti pocházejí hlavně z populace Rohingů,“ dodala zvláštní vyslankyně OSN.
Nová vlna násilí se v Arakanském státě rozpoutala 25. srpna, kdy povstalci z řad Rohingů zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Kvůli následným operacím vládních bezpečnostních složek ze země podle OSN uteklo odhadem 270 tisíc lidí, převážně Rohingů.
Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Vivian Tanová v pátek na brífinku informovala, že v uprchlických táborech v příhraničních oblastech Bangladéše už není pro nové rohingské uprchlíky místo, a tak přebývají v improvizovaných přístřeších, které si staví u silnic i jinde. „Většina z nich jsou ženy, včetně matek s novorozeňaty, rodiny s dětmi. Jsou ve špatném stavu, na pokraji vyčerpání, sužuje je hlad a nutně se potřebují někam uchýlit,“ dodala mluvčí.
Skok ze čtvrtečního odhadu počtu uprchlíků (164 tisíc) vysvětlila tím, že agentura OSN pro uprchlíky narazila v příhraničních oblastech na další skupiny běženců, o kterých doposud nevěděla.
Barmská armáda uvádí, že během střetů zemřelo 430 osob, z toho patnáct členů bezpečnostních sil.
Muslimové z etnika Rohingů čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
Odeberte vůdkyni Su Ťij Nobelovku, požadují kritici
Stovky tisíc lidí z celého světa podepsalo petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Aun Su Ťij. Ta čelí kritice, že se nesnaží násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku zastavit.
Pod petici se podle AFP podepsalo již 364 tidíc lidí. „Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi,“ konstatoval indonéský iniciátor petice. Norský Nobelův výbor nicméně uvedl, že je oficiálně nemožné jednou udělené ocenění některému z laureátů vzít.
„Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena – ať už za fyziku, chemii, lékařství, literaturu či mír – byla oficiálně odebrána,“ řekl agentuře AFP šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad. „Nobelův výbor posuzuje pouze úsilí laureáta před udělením této ceny,“ dodal.
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severozápadě Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéšeběhem britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. Rohingové tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1991, kdy ji tehdejší vládnoucí barmská vojenská junta držela v domácím vězení. V roce 2016 se někdejší opoziční Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij po vyhraných volbách ujala v Barmě moci.
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části odpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.
Podle kritiků ale Su Ťij proti diskriminaci Rohingů, které Barma neuznává jako etnikum a upírá jim občanství a základní lidská práva, nijak nevystupuje. Ve středu ve svém prvním vyjádření k nejnovější krizi pronesla řadu kontroverzních výroků. Odsoudila údajnou dezinformační kampaň kolem Rohingů prchajících z Barmy, která má podle ní sloužit zájmům teroristů. Obvinění týkající se postupu vůči Rohingům Su Ťij podle AFP odmítla, obhajovala akce armády a tvrdila, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International označila její vyjádření za hanebné.
Uprchlická krize v Barmě sílí, do Bangladéše utíkají desítky tisíc lidí:
