„Většina velkých měst v naší zemi dnes připomíná náměstí Tchien-an-men,“ napsal ve středu na Twitter kardinál a rangúnský arcibiskup Charles Maung Bo. Represivní metody barmské junty tak srovnal s nemilosrdným zásahem čínského režimu proti studentům v roce 1989.
Země v jihovýchodní Asii zažila ve středu nejkrvavější den od vojenského převratu z počátku února. Bezpečnostní složky při střelbě do demonstrantů zabily po celé zemi nejméně 38 lidí. Situace v ulicích mnoha měst podle svědků připomíná válečnou zónu.
Sociální sítě zaplnila videa a fotografie zabitých demonstrantů ležících na ulici v kalužích krve. Na jedné nahrávce je například vidět, jak vojáci na východním předměstí Rangúnu vyvádějí zadrženého muže s rukama svázanýma za zády. Několikrát do něj kopnou, pak ho zezadu střelí do hlavy.
Mezi obětmi je i devatenáctiletá Kyal Sin, kterou ve městě Mandalaj zasáhla kulka do hlavy. Ve čtvrtek na její pohřeb v druhém největším městě Barmy dorazily zástupy lidí. Sociální sítě obletěl snímek, na kterém se pár okamžiků před smrtí kryje před střelbou. Na sobě má triko s nápisem „Everything will be OK“.
 |
Vojenský puč rázně ukončil experiment s limitovanou demokracií, ke kterému se Barma (či Myanmar - o zmatcích kolem názvu země čtěte více zde) odhodlala před deseti lety.
Armáda letos 1. února vyhlásila výjimečný stav a zadržela šéfku vlády a nositelku Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Svržení vlády ospravedlnila údajnými podvody při listopadových volbách, v nichž generály podporovaná strana utrpěla debakl.
Generál se zjevem úředníka. Myanmar ovládl muž spojovaný s genocidou |
Pětasedmdesátiletá Su Ťij nyní čelí několika obviněním: například z držení nelegálně dovezených vysílaček či porušení zákona o zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí. Je velice pravděpodobné, že následující roky stráví v domácím vězení, v němž prožila značnou část svého života.
Protesty na podporu demokratické vůdkyně se rozjížděly zvolna, časem však nabyly masivních rozměrů. Zároveň se přitvrzovala reakce bezpečnostních složek. Zpočátku nasadily slzný plyn, gumové projektily a vodní děla. V posledních dnech došlo na ostrou munici.
Vojenský převrat může ohrozit hospodářství Barmy. Čína je ve střehu |
Junta ve středu poslala do akce i pěchotní divize ozbrojené poloautomatickými a odstřelovačskými puškami. „Všude kolem mě se střílelo. Ležel jsem na zemi a viděl jsem, jak na místě zastřelili dva lidi,“ řekl agentuře Reuters 23letý demonstrant Kaung Pyae Sone Tun.
„To, čeho jsme po celé zemi svědky, není taktika k rozehnání davu. Je to útok na mírumilovné demonstranty. O technikách kontroly davu nemůže být řeči, je to útok na civilisty a lidi protestující proti vojenskému puči,“ řekl americké televizi CNN aktivista za lidská práva John Quinley z organizace Fortify Rights.
Sankce? Na ty jsme zvyklí
Podle zmocněnkyně OSN pro Barmu Christine Schranerové Burgenerové je celková bilance od začátku protestů přes padesát mrtvých. Junta nechala pozatýkat přes dvanáct set lidí. Jsou mezi nimi i novináři.
Švýcarská diplomatka v reakci na středeční krveprolití vyzvala členské státy OSN k přijetí tvrdých sankcí. Ty již vůči organizátorům vojenského puče přijaly Spojené státy americké či Velká Británie, která na černou listinu napsala i vrchního velitele barmské armády, generála Min Aun Hlaina.
Burgenerová ovšem přiznává, že další sankce zřejmě nebudou mít na barmské generály žádný větší vliv. „Vzkázali mi, že jsou na sankce zvyklí, že je v minulosti přežili. Když jsem je varovala, že armáda bude izolována, řekli mi: ‚Musíme se naučit, jak si vystačit jen s několika málo přáteli‘,“ uvedla pro AP zmocněnkyně OSN.
16. února 2021 |
