„Po roce jsem porodila. Za další mi dal můj čínský manžel na vybranou, jestli se chci vrátit zpátky domů a bez dítěte, nebo jestli chci zůstat s ním,“ popisuje děsivý zážitek jedna z těch, která zažila toto kruté zacházení. Čína se v posledních desetiletích potýká s nerovnováhou mezi pohlavími. Poměr žen v zemi neustále klesá už od roku 1987.
Vědci odhadují, že potraty spojené s nechtěným pohlavím dítěte, odkládáním dívek nebo dokonce jejich zabíjením, vedlo k tomu, že Čína v současnosti postrádá téměř čtyřicet milionů žen.
Miliony mužů si v důsledku toho nemohou najít ženu, což hraje do karet obchodníkům s lidmi, kteří ze sousedních chudých států pašují pro své zákazníky nevěsty.
Většinu kačjinských žen z Barmy paradoxně propašují jejich příbuzní nebo přátelé. Motivací pro stěhovaní do Číny jsou nejčastěji slíbená pracovní místa. Jakmile však ženy překročí hranice, pašeráci je prodají buď jako sexuální otrokyně nebo jako manželky.
„Mým zprostředkovatelem byla moje teta, přemluvila mě,“ vypověděla pro humanitární organizaci Humans Right Watch (HRW) jedna z žen, kterou její příbuzná prodala ve věku sedmnácti let. Jen za poslední tři roky mluvili pracovníci HRW s téměř čtyřiceti oběťmi, kterým se podařilo utéct nebo si vybraly návrat do vlasti bez svých dětí narozených v Číně.
“‘Give Us a Baby and We’ll Let You Go’: devastating @hrw report by @heatherbarr1 on trafficking of women and girls from Kachin and northern Shan States into sexual slavery in #China. https://t.co/6LTzkIMj8q
Všechny tyto ženy pocházejí z Kačjinského státu, který je nejsevernějším územím Myanmaru, nebo ze sousedního Šanského státu. V obou těchto zemích se Kačjinové snaží už desítky let postavit vládě, avšak bez výsledku. Sedmnáctileté příměří skončilo v roce 2011 a obnovený konflikt od té doby přinutil 100 000 lidí, aby opustili své domovy a pokusili se přežít.
Oběti nenajdou zastání ani na jedné straně hranice
Muži odešli bojovat a ženy se staly jedinými živitelkami početných rodin. Vzhledem ke špatně placené nebo těžko dostupné práci se však některé z nich domnívají, že nemají jinou možnost, než pokračovat za prací do Číny. Tam jsou mzdy několikanásobně vyšší, a to i pro nelegální přistěhovalce.
Nejprve prodali moji ledvinu, pak mě. Nepálky bojují proti obchodu s lidmi |
„Barmské a čínské úřady se dívají jinam, zatímco bezohlední obchodníci prodávají kačjinské ženy a dívky do zajetí a nevýslovného utrpení,“ popisuje odbornice na práva žen Heather Barrová z HRW.
„Kvůli nedostatku právní ochrany se tyto ženy staly snadnou kořistí pro pašeráky, kteří se nemusí obávat vymáhání práva na žádné straně hranice,“ dodává Barrová pro The Guardian.
Barmská vláda nahlásila v roce 2017 celkem 226 případů obchodování s lidmi, podle odborníků z HRW jsou však skutečná čísla mnohem vyšší. Oběti pašování a jejich rodiny mají jen malou šanci na oficiální pomoc. Rodiny hledající své pohřešované dcery, sestry nebo ženy se podle HRW se pomoci v Barmě dočkají jen, pokud nabídnou vysoké peněžní částky.
Pokud se oběti pokusí najít pomoc u čínských úřadů, následuje uvěznění za porušení imigračních zákonů. Čína následně ženy repatriuje a vysadí je hned na hranicích daleko od jejich původního domova. „Pokud barmské úřady někoho zatknout, jsou to jen lidé na jejich území. Pašerácké sítě v Číně zůstávají nadále netknuté,“ uzavírá HRW.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
