Barak bojuje o záchranu vlády

Izraelský premiér Ehud Barak začal s realizací svých plánů sestavit vládu národní jednoty, do níž chce přetáhnout pravicovou stranu Likud. Barakem pověření činitelé už začali s Likudem jednat. Palestinci ale zásadně odmítají mít cokoli společného s vůdcem Likudu Arielem Šaronem, kterého viní z toho, že jeho kontroverzní návštěva na Chrámové hoře před třemi týdny vyprovokovala současnou vlnu násilí.

V delegaci Ehuda Baraka, která bude jednat o vládě národní jednoty jsou podle agentury AFP prozatímní ministr vnitra Chaim Ramon, ministr spojů Benjamin ben Eliezer a prozatímní ministr sociální péče Raanan Cohen.

Kdyby se hlasovalo o důvěře, Barakův kabinet by nejspíš padl
Barakův kabinet nemá v parlamentu, který začne znovu pracovat koncem října, většinu už od léta. Těsně před začátkem parlamentních prázdnin vyslovil Kneset Barakově vládě nedůvěru. Kdyby nyní pravice vyprovokovala další hlasování o nedůvěře vládě či o předčasných volbách, vláda by zřejmě padla a toho si je Barak  dobře vědom.

Představy o mírovém procesu se zásadně liší
Naději na širokou koaliční vládu maří prozatímní neochota ze strany Likudu Ariela Šarona i levicových politiků. Hlavní problém je v tom, že zúčastněné strany mají velmi odlišné představy o mírových rozhovorech s Palestinci.

Deset z 19 poslanců Likudu podmiňuje vstup strany do vlády tím, že Barak odvolá kompromisy, které nabídl Palestincům na červencovém summitu v Camp Davidu.

Ministr spravedlnosti Jossi Beilin z Barakovy strany práce zase pohrozil vystoupením z vlády, dostane-li Likud v širokém kabinetu právo veta. Podle Beilina bude vstup Likudu do vlády znamenat konec mírového procesu.

"Nepochybuji, že vláda národní jednoty bude usilovat o mír s Palestinci, a to i přes rozdíly přístupu," prohlásil Barak navzdory panujícím rozdílům v názorech.

Arafat: je na Izraeli, zda chce válku nebo mír
V reakci na nedělní rozhodnutí izraelského premiéra Ehuda Baraka zastavit mírová jednání, dokud neskončí násilí na palestinských autonomních územích, palestinský vůdce Jásir Arafat v pondělí prohlásil, že vlády arabských zemí zůstávají otevřené mírovému procesu.

Je prý na Izraeli, aby nyní rozhodl, zda chce válku, nebo mír, řekl v rozhovoru pro saúdský list Al-Vatan. "Vše teď záleží na tom, jak se zachová izraelská vláda a jak rychle zareagují Spojené státy a mezinárodní společenství. Izrael má několik týdnů na to, aby se vrátil k mírovým jednáním, nebo zůstal na cestě, jež podkopává situaci v oblasti a vede k válce, o níž nikdo neví, jak skončí," řekl Arafat.

Arabští představitelé, kteří se o víkendu sešli k vrcholné schůzce v Káhiře, jsou podle Arafata ochotni sejít se okamžitě znovu, jestliže se situace nezmění. Jde jim prý o všeobecný mír založený na mezinárodních rezolucích.

Účastníci summitu odsoudili Izrael za nepřiměřené násilí vůči Palestincům, ale nerozhodli o žádných sankcích vůči židovskému státu.

Izraelci uzavřeli Bajt Džálá
Napětí na blízkém východě zatím pokračuje. Izraelská armáda v pondělí uzavřela palestinskou vesnici Bajt Džálá u Betléma na západním břehu Jordánu. Podle náčelníka generálního štábu generála Šaula Mofaze se armáda takto rozhodla poté, co Palestinci z vesnice ostřelovali nedalekou židovskou osadu Gilo na jihu Jeruzaléma.

"Doporučuji obyvatelům Bajt Džálá opustit domovy, bude-li z vesnice pokračovat střelba na Gilo," řekl Mofaz.

Armáda nasadila proti Bajt Džálá v neděli večer vrtulníky, a zasáhla přitom tři domy.

V Gilu žije 35 tisíc osadníků. Palestinci, kteří považují současné nepokoje za začátek povstání, jež "osvobodí" Jeruzalém, na osadu útočí pravidelně. 17. října jejich střely vážně zranily izraelského pohraničníka. Osada Gilo byla vybudována v roce 1972 na pozemcích zkonfiskovaných Palestincům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video