Banksy: Exit Through the Gift Shop je geniální. Abyste s tímhle výrokem souhlasili, musíte splňovat několik podmínek. Neměli byste si myslet nic ošklivého o street artu. Měli byste sympatizovat s umělecky pomalovanými spíše než počmáranými zdmi a jiným veřejným prostorem. Měli by vás bavit obrázky vtipně prznící ikony, jež ale nejsou karikaturami. Neměli byste zbrojit proti filmovým zážitkům, při kterých nestojíte nohama na zemi, a které vás zlobí a matou celou vrstvou mystifikací; celých devadesát minut si něco myslíte a asi devadesát vteřin před koncem zjistíte, že to byl omyl... Neměli byste mít nic proti podvratnosti a ovlivňování věcí spodními proudy; cynický smysl pro humor se hodí. Neměli byste si myslet, že underground je předurčen k životu v podzemí.
Banksyho graffiti v Los Angeles
To jen vypadá jako dokument
Snímku Banksy: Exit Through the Gift Shop se nejčastěji dávají přívlastky dokumentu. Nevěřte tomu: je to za dokument převlečený hraný film, cynická, suchá komedie; nic na tom nemění fakt, že jednotlivé postavy hrají sami sebe. Ta komedie má vlastně úplně jednoduchý příběh: z něčeho čistého a autentického, jež zajímá jen pár lidí, se stává zkažená věc vyráběná na prodej snobům, kteří chtějí mít své obýváky maximálně pestré a divoké.
Režisér k vám nepromlouvá jenom mezi řádky (tím, co chce svým filmem říct), nýbrž i přímo (tak jako když vám přednášející káže v aule). Chová se a působí jako herec hlavní role; vypadá to, že film je o něm, nikoliv od něj. Sedne si proti vám a mluví na vás, zabalený do černé kapuce. Je to klam. Hlavní hvězda se pak stane z toho, kdo zpočátku hrál režiséra. Zjistíte, že celý film byl jenom jeho portrétem, přestože to byl on, kdo měl původně portrétovat druhé. Zmatky tu jsou jednou z charakteristik. Abyste se necítili zmateně, seznámím vás s postavami. Ulehčí to informační tok. Zjistíte kdo, co, proč a jak.
Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
Jevy a zjevy
Street art. Nedozvíte se, co to je street art (počítá se s tím, že to víte nebo to pochytáte za pochodu). Nedozvíte se, odkud přichází, kdo ho hlavně reprezentuje (film počítá s tím, že jeho diváci umí ovládat Google i Wikipedii). Ale dozvíte se dost o tom, kam jde a jak hodně se jeho současná podoba odchyluje od jeho ideálu; něco, co bývalo záležitostí podzemí, je najednou komerční jako Leo DiCaprio. Film je mimo jiné zprávou o proměně punkové umělecké komunity v showbusiness.
O filmuBanksy: Exit Through the Gift Shop USA / Velká Británie, 2010, 87 min |
Banksy. Jeden z grafiťáků a writerů, kterého uznává oficiální popkultura, přestože stále, za necelých dvacet let, co háže svoje obrázky, tagy a koláže všude, kde ho napadá, neodkryl svůj obličej, svoji identitu. Pokaždé se vynoří jako duch ze tmy a koná své angažované politikum schované za nevinné obrázky nebo instalace; na hudebním festivalu Glastonbury třeba jen tak postaví milovaný Stonehenge z veřejných záchodků; konzervativní Angličan může být rázem uražen. Hafo coolness: tajemný umělec komentující současnost vizuály. Všichni vědí, co dělá; všichni - kromě městských správ - ho mají rádi. První velký punkáč tohoto filmu. První, tu méně důležitou polovinu snímku se dozvídáte, jak je skvělý, úžasný, jedinečný, nedosažitelný. Druhou polovinu filmu začne režírovat tu prozaickou a pro někoho fascinující, pro někoho bolavou story: jak na undergroundovém umění vydělávat.
Banksyho verze Mickey Mouse v Los Angeles
Mister Brainwash (MBW). Jeho kukuč a občanské jméno - Thierry Guetta - známe. Chodící a přiblble se tlemící a špatnou angličtinou mluvící chodící důkaz, že hranice mezi amatérismem a profesionalitou bývá tenoučká; ani jedno není samo od sebe dobré nebo špatné. Potvrzení toho, že všechno odkoukáš, že všechno se naučíš, že všechno napodobíš, když se nestydíš a myslíš kreativně. Není důvod ho neřadit mezi všechny ty Joanne Rowlingové, Dany Browny, Lady Gaga. Mezi ty, co poznali, jak hravě a rychle nevinnou popkulturou vydělat miliony přes noc. Mister Brainwash. Nejdříve se tváří, že dokumentuje více ilegální než legální street art. Pak si doma sedne do křesla, v hlavě si přehraje, co se všechno od writerů naučil a řekne si, že není jediný důvod, aby mlčel a netvořil - zprzněné popartové portréty slavných. Znásilněné ikony čehokoliv. Instalace. Rozbořené instalace. Cokoliv za čím cítíte lidskou ruku a mozek. Největší punkáč tohoto filmu. Jenom pro ilustraci: vezmete si fotku Jaromíra Jágra, uříznete mu půlku obličeje, kterou nahradíte polovinou tváře Jiřího Paroubka. Potvrzuje čím dál častěji v oslabujícím se trhu naplňované heslo: každý může být umělec. Celebrita vzniká z někoho, kdo se jí by dle objektivních předpokladů nikdy nemohl stát. Důležité je, že finanční profit nebyl ambicí, ale důsledkem. Stále šlo o tu vášeň a vzrušení z toho, že něco tvořím.
Banksyho graffiti v Los Angeles
Nad uměním nebádáme, konzumujeme ho
Stále se to celé jeví hodně zamotaně. Ale není zase takový problém to klubíčko rozmotat. Banksy nám chce něco říct. Svůj kult vystavěl z nejistoty a zmatení těch, co ho konzumovali a tím vytvářeli; on dělal roky na své věci, nikomu se nevnucoval. Těžko čekat, že pro svůj monolog zvolí jednoduchou formu, ve které se nebudete ztrácet. Banksy si myslí, že komercionalizace street artu není hezká věc. Uvědomuje si, že se tak sice dobrá věc stává široce známou, ale také ví, že její kouzlo mizí; street art totiž není o tom, co po sobě necháte, ale jak se při tom cítíte, je to happening. Banksy si nedovolí otevřenou kritiku tohoto procesu hlavně kvůli sobě: sám ví, že se na něm sám podílí; nepopře fakt, jak jsou jeho výstavy a kousky snobské, drahé a exkluzivní. Ze všeho si dělá srandu. Hlavně sám ze sebe. Hlavně z toho, že ta největší výstava v Los Angeles, kde se otočilo nejvíce dolarů, vznikla proto, že tomu neschopnému ňoumovi Guettovi řekl, ať udělá pár kousků svého umění a zkusí to někde vystavit. Úžasná sebeironie. Jakoby to udělal sám prostřednictví svého robota, který konal tak, jak ho naprogramoval.
Z dokumentu o Banksym Exit Through the Gift Shop
Film Banksy: Exit Through the Gift Shop zobrazuje a komentuje spoustu současných uměleckých tendencí. Ukazuje, co je cool, ukazuje, jak být cool, ukazuje, jak se obecně z indie módy stává nový mainstream, který jen konzumuje méně lidí než ten masový. Teď je jedno, jestli je řeč o muzice, filmech, výtvarném umění, fotkách. Ukazuje, jak snadno draze prodáte něco, čeho by si normálně nikdo nevšiml. Vezmete estetický brak, přidáte k němu ještě větší estetický brak, nalepíte na něj odznáček „designové zboží“ a už můžete vybírat v řádech stovek dolarů. Neprodáváte produkt, nýbrž kontext, ve kterém věc září a funguje. Takhle můžete sekat jeden originální umělecký kousek za druhým. Tímhle kompilátem a touhle schopností prodávat dneska vznikají nové styly, nové žánry, nové trendy, nové cokoliv. Je to hravé, je to veselé, je to kreativní, je to cool, je to konečná fáze postmoderny. Překrucuje to koncept originality. Chybí tomu respekt ke klasické původní umělecké tvorbě, který nám dává exkluzivní šanci dostávat stále něco nového originálního a bez dlouhodobé trvanlivosti. Umění konzumujeme, nebádáme nad ním. Není důvod si to neužívat. Ale o té ironické podvratnosti byste měli vědět.
Oficiální text českého distributoraLegendární streetartista a graffiti writer Banksy, který ani přes nominaci na Oscara neodhalil svoji identitu, vstupuje do českých kin se svým provokativním mystifikačním dokumentem o street artové scéně. Excentrický francouzský majitel obchodu Tonny Guetta, který má stovky hodin záznamů graffiti akcí, marně pátrá po tajemném Banksym a sám se po jeho vzoru rozhodne stát kultovním umělcem. Pod pseudonymem Mister Brainwash (MBW) začíná chrlit jeden artefakt za druhým... Zábavný a vzrušující dokument o kultu pouličního umění, který tento fenomén zároveň odhaluje, zároveň jej relativizuje a sebevzhlíživost některých umělců ironicky shazuje. Stejně jako ve svém umění, i ve filmu Banksy zpochybňuje současnou pouliční výtvarnou scénu, která se stala snobským pozlátkem. |
