Do pankrácké věznice ho jeho známý odveze autem v pondělí.
Ještě předtím na tiskové konferenci v pražském ústředí KSČM promluví k novinářům. Hoffmann je přitom nestraník, jeho kolegové ho po listopadu vyloučili.
"Chci to dovést do konce, ale nevím, jestli konce trestu dožiji. Zlobí mne srdce, prostata, žíly, dýchání, všechno," postěžoval si čerstvý osmdesátník odsouzený na čtyři roky za vypnutí rozhlasu v srpnu 1968, což soud označil za sabotáž. Hoffmann se považuje za nevinného.
Přestože Hoffmann nastoupí do věznice, neznamená to ještě, že za mřížemi zůstane. Od začátku července se totiž změnily zákony a k nástupu trestu se musí dostavit všichni, i staří a nemocní. Teprve vězeňský lékař rozhodne podle aktuálního zdravotního stavu, zda odsouzený je schopen vězení vydržet.
"Novela byla přijata proto, aby se odsouzení nevyhýbali nástupu trestu předkládáním nových a nových žádostí o odklad ze zdravotních důvodů," řekla soudkyně Pavla Augustinová z pražského městského soudu, která o Hoffmannovi rozhodovala. "Až Vězeňská služba řekne, jestli je, či není schopen výkonu trestu. Tak jsem to také panu Hoffmannovi napsala," dodala soudkyně.
Pokud by Hoffmann prověrkou prošel, stal by se nejstarším vězněm v českých věznicích. V současnosti je nejstarší vězeňkyní sedmasedmdesátiletá Miroslava Kukačková.
Komentář Jana Jandourka si přečtěte ZDE |
Ta je odsouzena na doživotí, před osmi roky naplánovala vraždu svého německého manžela. Německá justice jí uložila doživotí, které si ale odpykává v Česku. Vězni, kterým je přes sedmdesát let, jsou v Česku jen tři, dva muži a jedna žena.
"Na vězně vysokého věku jsme připraveni. Podle zákona jsou v takzvané skupině nezařaditelných a je jim poskytována zvýšená péče včetně zdravotnické. Zohledňuje se prostě jejich zdravotní stav," řekl Miroslav Jílek, tiskový mluvčí Vězeňské služby. Hoffmann plánuje, že si bude půjčovat knihy ve vězeňské knihovně a hlavně psát své paměti.