Po ranním incidentu na centrálním náměstí v metropoli Manáma, při kterém podle zdravotnických zdrojů zemřeli nejméně tři demonstranti a tři policisté, bahrjanská mládež svolala masové protestní shromáždění na třídě Budája.
Jenže krátce po výzvě vystoupil ve státní televizi armádní činitel, jenž oznámil zákaz veškerých protestních pochodů a vyhlásil zákaz vycházení v některých čtvrtích hlavního města. Zákaz platí od 16:00 hodin místního času do čtyř hodin ráno.
Už v úterý bahrajnský král Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil v ostrovním království výjimečný stav, který podle něj má přispět k řešení politické krize vyvolané několikatýdenními protivládními protesty. Demonstranti, kteří se inspirovali úspěšnými revolucemi v Tunisku a Egyptě, žádají politické reformy. Většina obyvatel Bahrajnu patří k šíítské větvi islámu, zemi však vládnou sunnité a obyčejní (šíitští) Bahrajňané se cítí diskriminováni.
"Je to vyhlazovací válka. Něco takového se děje jen za války a to není přijatelné," citovala agentura Reuters z prohlášení předního představitele šíitského opozičního bloku v parlamentu Abdala Džalíla Chalíla z největší šíitské strany Sdružení národní muslimské dohody (Vifák). Chalíl reagoval na tvrdé potlačení protestů na Perlovém náměstí.
Spoušť po protivládních protestech v Bahrajnu
Policie k rozehnání demonstrantů použila slzný plyn a prý i ostré náboje. Objevily se i informace, že muži zákona proti rozhořčeným Bahrajňanům použili zbraně a letadla. To však státní televize BNA popřela.
Zabíjení nevinných musí skončit, vyzývá duchovní vůdce
Nepokoje v Jemenu, Sýrii a AlžírskuV jemenském městě Hudajdá zranila policie podle svědků a nemocničních zdrojů agentury Reuters na 150 lidí, když slzným plynem, gumovými projektily a údajně i ostrou střelbou rozehnala pokojné demonstranty, požadující odchod prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. V Damašku v Sýrii zase policie rozprášila desítky rodičů politických vězňů. Policie protivládní demonstraci rozehnala a nejméně čtyři její účastníky podle agentury AFP zatkla a odvezla. Také alžírská opozice se snažila organizovat protesty na podporu demokracie a personálních změn ve vedení státu. Police však zasáhla slzným plynem proti skupině asi 150 mladých lidí, kteří demonstrovali za lepší bydlení. Demonstranti zablokovali ve východní části Alžíru silnici a házeli kameny a benzinové bomby. |
Policisté také údajně obklíčili zdravotnický komplex Salmáníja a další nemocnice. Podle Chalíla jsou proto zranění a mrtví odnášeni do soukromých domů a pohřebních ústavů. Chalíl v této souvislosti vyzval lékaře, aby se vydali do nejbližšího zdravotnického střediska pomoci ošetřovat zraněné.
K aktuálnímu dění v Bahrajnu se vyjádřil i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, podle kterého byl zákrok policie neospravedlnitelný. "Jsme svědky míry nátlaku vyvíjeného na většinový lid v Bahrajnu, proti němuž použili zbraně," řekl Ahmadínežád ve státní televizi.
K masovým demonstracím v Bagdádu a Basře na podporu bahrajnských většinově šíitských demonstrantů vyzval na pondělní odpoledne také irácký radikální duchovní Muktada Sadr. "Chceme projevit solidaritu s našimi bratry v Bahrajnu. Zabíjení nevinných musí skončit," citovala Sadra agentura Reuters.
Bahrajnský král šajch Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil výjimečný stav den poté, co státy z oblasti Perského zálivu vyslaly vojáky na pomoc bahrajnskému režimu. Je mezi nimi 1 000 Saúdských Arabů a 500 policistů ze Spojených arabských emirátů.
Bahrajnci demonstrují od 14. února. Žádají ustavení konstituční monarchie a rezignaci krále, který je u moci od roku 1999. Mnozí chtějí odchod celé jeho sunnitské dynastie, jež zemi vládne od konce 18. století. Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a tvrdí, že je systematicky utlačovaná.
