"Karlův most má oproti ostatním pražským mostům nejmenší šířku mezi oblouky a hlavně je sestaven z kvádrů. V případě, že by byla celistvost kvádrů narušena, mohly by se začít odlamovat další. A to by mohlo vést k poškození či dokonce destrukci mostu," řekl velitel hasičů Václav Kratochvíl, jehož četa má nyní Karlův most na starosti.
Povodně 2013 ve fotografiích |
Bagrista Jiří Bejček pracoval na mostě celou noc a na místě zůstane i po zbytek pondělního dne.
"Pokud jdou nějaké větší kusy, snažím se jim dát jiný směr, aby nenarazily do pilířů," popsal svou práci. Hasiči ho navigují, jak a kde má kolem pilířů s lopatou pracovat. Nejhorší jsou podle jeho slov vodou nasáklé větve a klády, které plují pod hladinou. Ty musí lopata na sedmnáctimetrovém rameni zachytit a uvolnit, aby odpluly za most.
Nejhorší situace byla podle Bejčka u Karlova mostu brzy ráno. "Byly tam obrovské kusy stržených zahradních domků, kmeny s větvemi, které dělají největší problémy, protože by se mohly namotat do pilířů," vysvětlil.
Podívejte se webkamerou do okolí Karlova mostu |
Současná situace a povodňový stav v roce 2002 je podle něj nesrovnatelný.
"Sice jsem tu tehdy nebyl, ale co vím, tak teď je to asi 70 procent toho, co bylo tehdy," uvedl Bejček. Průtok vody ve Vltavě je nyní kolem tří tisíc metrů krychlových za sekundu, v roce 2002 se blížil pěti tisícům kubíků.
Pětadvacetitunový pásový bagr prý historické dlažbě Karlova mostu neublíží.
"Dlažba je žulová, takže je hodně tvrdá a já se snažím moc se netočit, abych ji nepoškodil. Jezdíme tady celý den a nic není vidět," řekl bagrista. V roce 2002 byl prý na mostě o deset tun těžší stroj a ani ten ho nepoškodil.
