Válkou zničené ulice hlavního iráckého města brázdí ve žlutých dodávkách. Řídí se přitom neoficiálním rčením, že zásilky musí doručit bez ohledu na střelbu a explodující bomby.
Ředitel místní pošty Safaadín Badr to dobře ví a své doručovatele považuje za účastníky svaté války.
Je neuvěřitelné, že v Bagdádu, kde se lidem nedostává vody ani elektrické energie, nepřestaly fungovat doručovatelské služby, říká.
Čtyřiačtyřicetiletý Sámir Abbás v oboru pracuje 25 let a jeden ze svých pracovních dnů popisuje takto: "Mám na starosti nebezpečnou čtvrť Saadún. Jednou, když jsem tudy projížděl, vypukla palba. Zastavil jsem, schoval jsem se, a když přestali střílet, pokračoval jsem dál."
Je zvyklý denně měnit trasu svých pochůzek, zejména když veze peníze vybrané za telefonní účty.
Americkým i iráckým vojenským hlídkám se sice na bagdádských předměstích podařilo snížit počet střetů mezi sunnity a šíity, ale i tak se v ulicích sedmimilionové metropole pohybuje dost ozbrojených milicionářů a bomby nepřestávají být pro pošťáky prodírající se džunglí betonových zátarasů hrozbou.
Badr ví, že největší problémy jeho lidem dělají zablokované ulice a betonové stěny, kterými jsou často obehnány celé čtvrtě. Pošťáci proto musí používat jenom omezený počet vjezdů. Najít adresáta zásilek je často několikahodinová odysea.
Domy zde nemají schránky
Rodiny totiž opouštějí smíšené části města a stěhují se do čistě sunnitských nebo šíitských čtvrtí. Mnohé raději z Bagdádu odjíždějí docela.
Být tady pošťákem se nedá srovnat s prací v jiných městech. Domy nemají poštovní schránky. Někdy strávíte hodiny, abyste našli tu správnou budovu, a nakonec zjistíte, že se dotyčný odstěhoval. Kde není poštu kam vhodit, musíme kontaktovat souseda nebo alespoň dopis zasunout pod dveře, popisuje náplň své práce Abbás.
Tak jako se za pochodu mění mapa Bagdádu, přehazují se také obvody jednotlivých doručovatelů. Šíité a sunnité si mezi sebou vyměňují obvody, aby nosili poštu jen do oblastí kontrolovaných jejich souvěrci.
U nás se vyměnilo 21 lidí, říká Hajaví Azáví, když přebírá v bagdádské centrále zásilky pro svou pobočku v Abú Ghrajbu. Toto sunnitské předměstí je spolu se čtvrtěmi Daura, Amíríja nebo Tarmíja považováno za příliš nebezpečné, proto tam pošťáci do ulic nevycházejí vůbec.
Lidem se jenom zatelefonuje, aby si přišli zásilky vyzvednout na poštu sami.
Od invaze z roku 2003 byly už v Bagdádu zničeny čtyři ze 72 poštovních úřadů. Ve čtvrti Amil byl dokonce jeden pošťák zabit. "Ano, naše práce je rozhodně nebezpečná. Ale já bych neměnil, dělám ji přes 20 let a mám ji rád," říká doručovatel ze čtvrti Karráda abú Mustafá.
