"Tyto památky patří nejen Iráku, ale celému lidstvu. Tady hrozí, že lehnou popelem samotné dějiny," prohlásil například ředitel petrohradské Ermitáže.
V sázce jsou poklady nevyčíslitelné ceny, které se dochovaly po nejstarších civilizacích planety, jež se před tisíciletími zrodily na území dnešního Iráku.
Sumerská říše, Babylonie, Asýrie, to jsou jen ty nejznámější. Pokud by skvosty z těchto období, uložené v řadě bagdádských muzeí, měly utrpět újmu, pak podle archeologů přijde lidstvo o část své identity.
Nejde jen o starověké bohatství. Bagdád, založený v roce 762, se pyšní i mnoha památkami a architektonickými skvosty z pozdějšího islámského období.
Ze "zlatého věku", jak vědci nazývají období vlády chalífy Háruna Rášida (786 až 809), dosud stojí třeba Abbásovský palác, škola Al-Mustanziríja, považovaná Araby za nejstarší univerzitu na světě, nebo mešita Súk al-Gazil.
Co jméno, to pojem i daleko za hranicemi Iráku. I když spojenci budou maximálně zdrženliví, bomby a dělostřelecké či tankové střely si v zápalu boje cíle nevybírají.
Tím spíše, že třeba Národní muzeum, s jehož starověkými sbírkami může soupeřit snad jen Britské muzeum či pařížský Louvre, leží poblíž ministerstva spravedlnosti. Navíc hrozí, že iráčtí vojáci využijí památek jako štítů.
