Jeden ze senátů slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který dokumenty po StB spravuje. Tento verdikt znamenal průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence jedinců u StB často umožňovaly žalovat právě ÚPN.
Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by měl být žalovanou stranou. Také Babiš zažaloval ÚPN a domáhal se verdiktu, že je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.
V původním sporu proti ÚPN Babiš uspěl, po zmíněném předloňském rozhodnutí senátu ústavního soudu bratislavský krajský soud Babišovu žalobu v obnoveném líčení loni zamítl a toto rozhodnutí slovenský nejvyšší soud potvrdil.
Babiš následně podal ústavní stížnost a ústavní soud tento týden v úterý oba poslední verdikty obecných soudů v kauze zrušil.
„Vzhledem k tomu, že obecné soudy důsledně nerespektovaly právní názor ústavního soudu vyjádřený v předchozím zrušujícím nálezu a nevypořádaly se s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v předmětném sporu, ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení,“ uvedl ústavní soud k nejnovějšího verdiktu v případu, kterým dlouholetý spor vrátil krajskému soudu.
Podle ústavního soudu již bratislavský krajský soud plně nepostupoval v souladu s verdiktem ústavního soudu z roku 2017. Krajský soud sice akceptoval, že žalovaným nemá být ÚPN, ale zároveň neuvedl, kdo má být žalovanou stranou v Babišově žalobě na ochranu osobnosti. Z vyjádření ústavního soudu rovněž vyplývá, že nejvyšší soud zase případ náležitě neprojednal.
Soud vyhraji, je přesvědčen Babiš
Babiš svou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Žalobu na ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, podal už v roce 2012, tedy před vstupem do politiky.
Premiér ve čtvrtek uvedl, že počká na stanovisko právníků. „Já jsem už třikrát vyhrál ten soud a není důvod, abych to nevyhrál,“ řekl Babiš novinářům. „Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal,“ podotkl.
Babiš tvrdí, že nemohl vědět, že o něm StB vedla svazek. Původní rozhodnutí slovenského ústavního soudu bylo podle Babiše velice podivné. Připomněl, že přišlo těsně před parlamentními volbami v České republice.
Nechte si ty kecy, počastovali se vzájemně Babiš a poslankyně Kovářová |
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Slovenský ústavní soud v kauze ale dříve zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.
„ÚPN má za to, že prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující vědomou utajenou spolupráci (Babiše) s ŠtB,“ uvedl ředitel sekretariátu šéfa správní rady ÚPN Jerguš Sivoš. Zmíněné podklady ÚPN předložil při dřívějším rozhodování obecných soudů v případu.
V minulosti ÚPN prohrál několik sporů ohledně evidence lidí v dokumentech StB. Později se ÚPN v podobných případech ale začal angažovat důrazněji.
Slovenský ÚS projednal kauzu Babišovy spolupráce s StB (září 2017):
14. září 2017 |
