„Tohle je nakažený strom? To ani nejde poznat,“ diví se premiér Andrej Babiš. Ale lesník seřezává kůru a ujišťuje ho, že tam pod ní je.
Teplota po nezvykle chladném květnovém ránu vystoupá jen pár stupňů nad nulu a průběžně poprchává.
„Kéž by tohle krásné počasí vydrželo aspoň do poloviny června,“ přeje si ministr životního prostředí Richard Brabec. „Přesně tohle kůrovci nesvědčí. Na rozdíl od sucha a tepla,“ líčí Brabec. „Jsme ve válce s kůrovcem, čelíme největší kalamitě od dob Sámovy říše,“ pouští se do sugestivních vět a na dotaz, zda trochu nepřehání, tvrdí, že ani náhodou.
Kůrovec sice žije ve stromech přirozeně, ale nikdy v minulosti neměl tak příhodné podmínky jako teď. Teplejší počasí s menším počtem srážek v kombinaci s masovou výsadbou smrků v posledních staletích udělaly své.
„Zatímco v minulosti tady na Vysočině bylo možná deset procent smrků, teď je jich až 70 procent,“ popisuje Brabec příčinu. Problémem smrku je, že má příliš mělké kořeny, zapouští je jen desítky centimetrů pod zem. A když je sucho, nemůže si tak „sáhnout“ na podzemní vodu jako buk nebo dub, jejichž kořeny se dostanou mnohem hlouběji. Kvůli tomu je smrk oslabený a stává se ideální kořistí pro kůrovce.
A máte vyděláno
„Co s ním máme dělat?“ ptá se Babiš, když mu lesník ukáže na kůrovce na jednom ze smrků. „Zabít,“ radí ministryně financí Alena Schillerová. „To je náš nepřítel,“ přitakává Babiš.
Kůrovci jsou na vzestupu, Lesy ČR pokácely třikrát víc napadených stromů |
Šéf Lesů ČR Josef Vojáček následně doplňuje, že když už lesníci kůrovce odchytí, jeho likvidace je docela snadná: stačí je dát do nádoby a pokoušou se mezi sebou, spolehlivým zahubením je také přelití horkou vodou. Horší je kůrovce vůbec najít, jak poznal i sám Babiš. Právě proto, že jsou zalezlí pod kůrou, používají lesníci důmyslné metody: napadené stromy napouštějí insekticidem, aby přilákaly co nejvíc brouků z okolí a ušetřili další stromy.
Ale i k hubení větších kolonií už se používají pokročilejší metody, jedna z těch posledních, vymyšlených v Česku, se nazývá fumigace a spočívá v přikrytí poraženého dřeva plachtou a napuštění insekticidním plynem. Je to prý ekologicky šetrné a na dřevě to nezanechá žádné stopy.
„Na tohle nám mají z Evropy dávat peníze místo těch seminářů,“ má jasno Babiš.
Na boj s kůrovcem přes miliardu korun
A ministr zemědělství Miroslav Toman hned přidává čísla: jen letos má být na boj s kůrovcem v revíru Lesů ČR vymezeno přes jednu miliardu korun. „Je to dvojnásobek toho, co se dávalo v minulosti,“ tvrdí. Do toho vláda podle něho jedná o dalších třech miliardách, které by mohly směřovat k soukromým vlastníkům lesů.
Babiš si tenhle výjezd zřetelně užívá. Když ho seznámí s dvojicí seniorů, která v lese sází stromky, hned si bere lopatku a před fotografy sází několik stromů.
Kůrovec bere domovy zvířatům, v záchranných stanicích končí ptáci i veverky |
„Tak vidíte, a máte vyděláno pět šedesát,“ říká muž Babišovi, když zasadí první stromek. „Pět šedesát? A kolik je nezaměstnaných? Tohle by měli dělat. Dneska jsem nebyl ve fitku, tak si aspoň vysázím stromy,“ libuje si Babiš a ostatní členové vlády se mu hned snaží sekundovat. „Ještě tady jeden dopravní,“ hlásí se o sazenici nový ministr dopravy Vladimír Kremlík.
„Naše ministerstvo vytváří podmínky pro přepravu kalamitního dřeva,“ popisuje ministr dopravy, co ho přivedlo do lesa. Vypadá to jako na výjezdním zasedání vlády. Poprchává čím dál víc, až začne pršet. Třeba to s novými buky a duby v lesích bude dobré znamení, mohou doufat členové vlády.
