Otázka ochrany klimatu je pro řadu členských zemí EU jedním z klíčových témat pro práci unie v příštích letech. Osm z nich - například Francie, Nizozemsko či Belgie - před summitem ve společném dokumentu vyzvalo k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a „udržitelné mobility“. Navrhly také, aby unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.
Podle Babiše si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. „Nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků na cíle u obnovitelných zdrojů,“ poznamenal český premiér.
Klimatická problematika je jedním z bodů, kde se pohledy členských států unie na budoucí cestu liší. Připravená deklarace čtvrteční schůzky v Sibiu, kde chce EU především demonstrovat svou jednotu, proto toto téma obchází a zmiňuje jen potřebu „zajistit budoucnost dalším generacím Evropanů“ a připravit unii tak, aby byla schopná se vypořádat s klíčovými výzvami 21. století.
Český premiér připomněl, že o klimatické problematice dlouze diskutovali lídři už na posledním řádném unijním summitu v Bruselu. „Měli bychom být racionální,“ podotkl Babiš s tím, že je důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu „anarchisté typu zelení, piráti“.
Podle něj není unie, která sama produkuje ani ne desetinu celosvětových skleníkových plynů, schopna přesvědčit o potřebě dodržovat příslušné závazky své partnery a konkurenty jako je Čína či Spojené státy.
Debata o budoucnosti EU
V rumunském městě Sibiu se premiéři a prezidenti 27 zemí EU sešli k neformální debatě o budoucnosti bloku. Cílem schůzky, původně plánované jako první vrcholné setkání po britském odchodu z EU, bylo demonstrovat trvající jednotu členských států a jejich odhodlání dál postupovat jednotně. Prezidenti a premiéři ale hovořili nejen o strategické agendě EU pro příští roky. Začali totiž diskutovat také o způsobu, jak letos nově obsadit klíčové pozice v Evropské unii.
„My všichni, všechny země EU věříme, že bez ohledu na naše politické rozdíly je lepší postupovat společně,“ řekla novinářům při příchodu například německá kancléřka Angela Merkelová. Připomněla i symbolický význam setkání, které se koná 9. května, tedy na „Den Evropy“.
Podobně se vyjádřil například i slovenský premiér Peter Pellegrini, který připomněl, že „cesta do Sibiu“ vlastně začala na summitu v Bratislavě v září 2016. Tam se za slovenského předsednictví lídři 27 zemí poprvé sešli k debatě o tom, kam míří EU dál po referendu, v němž Britové rozhodli o odchodu své země z unie.
Babiš snídal s šéfem Evropské rady Tuskem. Řešili bezpečnost i budoucnost EU |
Brexit se měl odehrát letos 29. března a summit v Sibiu tak měl být prvním setkáním unijních zemí v menším počtu. Nakonec je ale britský odchod odložen až na konec října, premiérka Theresa Mayová ale v Sibiu chybí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při příchodu zmínil nejen význam nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, ale také tři klíčové oblasti, na které by se měla EU v příštích letech zaměřit. Podle něj jde o otázky ochrany klimatu, bezpečnosti občanů a ochrany hranic unie a také rozvoj evropského hospodářského i sociálního modelu tak, aby EU byla připravená na budoucnost. Upozornil také na to, že Evropa by podle něj měla mít vlastní obranné kapacity, aby byla schopna prosazovat své strategické zájmy.
Řešení migrace, bezpečnost a sociální ochrana jsou klíčovými strategickými oblastmi pro budoucí roky také třeba podle belgického premiéra Charlese Michela. S návrhem na diskusi o otevření a změnách unijních smluv přišel před schůzkou v Sibiu rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Další setkání čeká vrcholné evropské politiky už 28. května v Bruselu, kde by měli u večeře zhodnotit výsledek eurovoleb a posunout se v začínající diskusi o novém předsedovi Evropské komise a obsazení dalších klíčových postů v unii.
