Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu.
Na úterní konferenci v Poslanecké sněmovně uvedl, že na změny je třeba se připravit. Česko se podle Babiše hlásí k cíli uhlíkové neutrality, související změny ekonomiky musí však být efektivní co se týče nákladů a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy.
Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
„Je potřeba říci, že Česká republika plní své závazky,“ řekl premiér Babiš na tiskové konferenci. Dodal, že je ale potřeba problémy řešit v globálním měřítku a je potřeba apelovat na další státy, které nejsou v hlavním proudu boje se změnami klimatu jako například USA, nebo Indie.
„Kdyby Evropa přestala jezdit autem tak to nezastaví globální oteplování,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Zdůraznil, že je potřeba nejen spolupracovat na velkých globálních dohodách, ale také investovat do adaptace na změny, které už Česko postihují.
Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému.
Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.
„Je třeba vnímat, že není možné to přehánět, mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariány,“ uvedl. Je nicméně třeba se na změny připravit, dodal. V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snaha prosadit u Evropské komise (EK) názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem.
V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života. Opatření k zadržování vody v krajině vláda považuje za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil.
Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkovou neutralitu dosáhnout do roku 2050.
Sucho a investice
Česko se od roku 2015 potýká především s etapou extrémně suchých let. Vědci upozorňují, že pod vlivem klimatických změn se situace spíše zhorší a proto bychom se měli na přicházející problémy připravit.
„Podle našich modelů bude do budoucna častější výskyt sucha, které bude intenzivnější a bude trvat déle,“ varoval letos v polovině srpna Petr Procházka z Centra pro vodu půdu a krajinu (CVPK). Podle prognóz sucho má a bude mít značný negativní vliv na tuzemskou ekonomiku a může se projevit i výrazným snížením růstu HDP.
Podle nejvarovnějšího scénáře CVPK může Česko přijít až o 1,6 procenta HDP, pokud se množství dostupné vody propadne na polovinu oproti dlouhodobému průměru. V celkových číslech jde o ztrátu téměř 240 miliard korun. Na druhou stranu ale upozorňují, že je to právě příprava a investice, které by mohly finanční dopady razantně snížit.
Na investice do krajinných úprav spoléhá zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, která byla zveřejněná letos na začátku srpna. Na zprávě pracovaly stovky vědců z celého světa a upozorňují, že omezování produkce skleníkových plynů pro boj s globálním oteplováním nestačí.
Naopak se zaměřili na zemědělství, které se podle jejich výpočtů podílí na produkci skleníkových plynů z 23 procent. Práce s krajinou a její proměna by se podle nich měla do budoucna stát dalším z důležitých nástrojů při usměrňování klimatické změny.
