Na závěr schůzky čekal zástupce obou zemí podpis Akčního plánu česko-francouzského strategického partnerství pro období 2019-2022. V pořadí již čtvrtý Akční plán definuje řadu projektů, na kterých budou dlouhodobě spolupracovat.
Na tiskové konferenci Babiš Macronovi poděkoval francouzskému prezidentovi za vstřícnost a konstruktivní jednání.
„Otevřeli jsme novou kapitolu evropské spolupráce,“ řekl a zdůraznil, že se země musí soustředit na to, aby získaly zpět důvěru občanů v Evropskou unii.
Babiš také dodal, že EU by měla směřovat k tomu, aby si její členské země mohly samy více rozhodovat o tom, na jaké projekty budou vynakládat své finance. V rámci možné reformy EU podpořil český premiér Macronovu iniciativu zavedení „občanských konzultací“, které by zvýšily zájem obyvatel unie o dění v této mezinárodní společnosti.
Macron hovořil o poutech, která země pojí už od dob jejich vzniku a připomínal důležité milníky. Prohlásil, že nevěří v dělící „bloky“ uvnitř EU. Unijní summit podle něj ukázal „tvář jednoty a efektivnosti“; tuto tvář nabídli účastníci vrcholné schůzky v Bruselu mimo jiné při řešení migrační otázky.
Pellegrini upozornil, že Evropa je nyní opět v situaci, kdy jsou její demokratické hodnoty zpochybňovány. Později také řekl, že se těší, až Macrona přivítá v Bratislavě.
Prezident @EmmanuelMacron přivítal Andreje Babiše v Elysejském paláci. Společně budou hovořit o migraci, rozpočtu a budoucnosti EU, aktuálních mezinárodních tématech, spolupráci obou zemí na regionální úrovni i v oblasti bezpečnosti. https://t.co/fhY4FTQEbJ
Babiš se v Darney poklonil památce legionářů
Babiš a Pellegrini také odpoledne společně navštívili planinu nedaleko Darney na severovýchodě Francie, kde byl 30. června 1918 oficiálně na francouzském území vyhlášen československý stát a kde se shromáždilo k přísaze věrnosti nové republice na 6 000 legionářů.
Tehdejší francouzský prezident Raymond Poincaré tam mimo jiné za účasti budoucího československého ministra zahraničí Edvarda Beneše jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže československý prapor zhotovený podle návrhu Františka Kupky.
Darneyský pomník byl odhalen až v roce 1978, ačkoli ten první stál už v roce 1938. Tehdy kvůli novému předválečnému napětí ale už nebyl odhalen a v roce 1940 ho nacisté zničili. Nový pomník měl být pak odhalen v roce 1968, plány ale narušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Od roku 2002 se výročí přísahy v Darney slaví jako Den ozbrojených sil České republiky.
Ve dnech následujících po přísaze se příslušníci Československé střelecké brigády přesunuli na frontu, kde se v září a říjnu 1918 zapojili do těžkých bojů. Čeští a slovenští dobrovolníci přitom bojovali ve Francii už v roce 1915, kdy do bojů v rámci Cizinecké legie zasáhla československá rota Nazdar. Na jaře 1918 vznikl v Cognaku 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk. Obě jednotky se staly základem brigády vyhlášené v Darney, jež později bojovala ve východní Francii a přišla skoro o 1 200 mužů.
V budově staré radnice v Darney je francouzsko-československé muzeum, ve kterém je kromě jiného prohlášení o vzniku nezávislého československého státu.
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvBabiš ještě navštíví nedaleké městečko Bataville (Baťovo město), které nechal v 30. letech na severovýchodě Francie postavit i s továrnou na obuv Tomáš Baťa. V obci vzniklé po vzoru zástavby ve Zlíně ještě žijí bývalí zaměstnanci závodu, který byl z ekonomických důvodů uzavřen před téměř dvěma desítkami let.
