Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO (28. února 2015)

Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO (28. února 2015) | foto: Dan Materna, MAFRA

Babiš: Nesouhlasíme s rozdělením Ukrajiny, nám se to stalo v roce 1938

  • 909
K zahraniční politice se vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš nevyjadřuje často. Na Facebooku hnutí nyní komentoval situaci na Ukrajině a výrazně se zastal země bojující na východě se separatisty. „Nesouhlasíme s rozdělením Ukrajiny na dvě země. Podobnou situaci si dobře pamatujeme. Týkala se Československa a stala se v roce 1938,“ napsal Babiš.

„Naše vláda si je dobře vědoma velmi vážné krize na Ukrajině, včetně zabrání Krymu Rusy. Česká republika se jako člen EU připojila k sankcím proti Rusku a podporuje aktivity EU směrem k diplomatickému řešení krize, které vidíme jako jediné možné řešení,“ začal Babiš svou odpověď Davidu Horňákovi, který se předsedy hnutí ANO zeptal, jaký je rozdíl mezi zabráním Sudet Němci a zabráním Krymu, potažmo části Ukrajiny, Rusy.

Krize na Ukrajině

Babiš pak přirovnal situaci Ukrajiny k tomu, jako na tom bylo Československo v roce 1938. „Ve jménu zachování ‚míru‘ Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi. Západ ale ani dnes není jednotný ve svém přístupu k ukrajinské krizi. Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt ‚nežádoucích‘ ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí,“ napsal Babiš.

Evropská unie je podle šéfa hnutí ANO povinna udělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala, aniž by ustupovala agresi.

Odpovídáme na všechny dotazy, které nám občané píšou na Facebook. Na sněmu i před tím jsem se k Ukrajině vyjádřil víckrát. Nemůžu za to, že to některá média ignorují,“ odpověděl Babiš na dotaz iDNES.cz, co ho nyní vedlo ke zveřejnění takového stanoviska a jestli to nějak souvisí s tím, že média upozorňují, že k zásadním tématům zahraniční politiky se příliš nevyjadřuje.

Západ nyní zvažuje kvůli dění na Ukrajině možnost dalších sankcí vůči Rusku, případně prodloužení těch stávajících. „Lídři (západních zemí) jsou připraveni rozhodnout o dalších sankcích, pokud budou dohody z Minsku nadále porušovány,“ uvedla tento týden v prohlášení Evropská unie. (více zde)

Spojené státy v současné době současně zvažují, zda ukrajinské armádě poskytnou bojové vybavení. Kyjev požádal zejména o pokročilé obranné a radarové systémy, kterými by mohl účinně čelit ostřelování armádních pozic proruskými separatisty. Americký prezident Barack Obama o dodávkách zbraní ještě nerozhodl, chce počkat až na to, zda bude příměří dodržováno.

České vládní špičky o dodávkách zbraní na Ukrajinu neuvažují. „Současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobé udržitelné,“ shodli se nedávno na Pražském hradě prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický a šéfové obou komor parlamentu. (více o schůzce zde)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video