Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO)

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Babiš by nechal Řecko zbankrotovat. Premiér Sobotka to hned odmítl

  • 348
Do houstnoucí atmosféry mezi ČSSD a hnutím ANO přibyl další spor. Zatímco šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že by Řecko mělo zbankrotovat, premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka vzápětí vydal prohlášení, kde proti tomu protestoval, že by to poškodilo celou Evropskou unii a zhoršilo i uprchlickou krizi.

To, že by Řecko mělo konečně zbankrotovat, aby se „vyčistil prostor“, řekl Babiš na výroční konferenci ekonomických diplomatů. „Nevím, jestli víte, že Řecko za posledních dvě stě let zbankrotovalo čtyřikrát, a já si myslím, že už konečně by mělo zbankrotovat popáté, aby se vyčistil prostor,“ řekl doslova Babiš. Řecko jedná s mezinárodními věřiteli, aby bankrotu zabránilo (více o dění v Řecku zde).

Reakce českého premiéra, jíž Babišovo vyjádření odmítl, na sebe nenechala dlouho čekat. „Bankrot Řecka by poškodil celou Evropskou a zhoršil uprchlickou krizi. Osmdesát procent českého exportu směřuje do zemí eurozóny a stabilita eurozóny je proto naším strategickým zájmem. Krach Řecka by nepřímo poškodil i českou ekonomiku,“ uvedl Sobotka.

„A pokud se potvrdí signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum pro to, abychom eurozónu posílili. A Řekové musí provést nutné reformy. Země v EU by si měly pomáhat, ne se tlačit do kouta siláckými prohlášeními. Funkční řecký stát navíc potřebujeme i v souvislosti se stávající migrační vlnou. Řecko musí zlepšit ochranu jižní hranice Evropské unie. Pokud zbankrotuje, zhorší to i celou uprchlickou krizi,“ uvedl premiér v písemném prohlášení.

Podobně jako Sobotka se k Babišovu výroku staví také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Podobný kolaps by mohl mít jako následek určité oslabení a ohrožení samostatných měn menších států ve východní Evropě. Mohl by mít vliv na snížení přílivu investic do států, jako je Česká republika, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Já bych si nebyl tak jistý, že bankrot Řecka by byl něčím, co by se České republiky vůbec netklo,“ uvedl.

Dodal, že by kolaps Řecka mohl snížit ekonomický růst Evropy, na jejíž stabilitě je Česko závislé. Takový vývoj by podle něj dal světu signál, že EU nedrží pohromadě, a negativně by ovlivnil pohled na Evropu. „Kolaps Řecka by byl zkouškou eurozóny a Evropské unie a mohl by se na České republice podepsat víc, než si dnes dovedeme představit,“ poznamenal ministr.

Vztahy v koalici vyhrotil spor ministra s poslancem Šinclem

Vztahy mezi dvěma momentálně nejsilnějšími českými stranami, které jsou spolu ve vládě ještě s lidovci, se vyhrotily minulý týden, kdy poslanec za ČSSD Ladislav Šincl prohlásil, že se ho šéf ANO pokusil zastrašovat složkou s jeho jménem, kterou si přinesl na jednání o zákoně o pojišťovnictví a citoval mu z ní. 

Vyčetl také poslanci, že si ho platí senátor Ivo Valenta, majitel sázkařského holdingu Synot, který vlastní síť hracích automatů po celé zemi.

Šincl a Babiš se přou o pozměňovací návrh, který by vzal peníze pojišťovacím makléřům, ale podle Babiše je poslanec zlobbovaný a jde na ruku pojišťovnám. Spor se vyhrotil natolik, že se kvůli tomu sešlo i koaliční jednání a Babiše vyzvali koaliční partneři k omluvě. Tu šéf ANO odmítl a Šincl se rozhodl, že se kvůli výrokům ministra financí obrátí na mandátový a imunitní výbor Sněmovny (více zde).

Minulý týden se spor v koalici projevil i při hlasování ve Sněmovně, kdy strany vládní koalice nehlasovaly jednotně. Vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek tvrdě kritizoval postup poslanců ANO během pátečního hlasování. Hnutí se při něm podle něj postavilo proti několika vládním návrhům, i když samo požaduje podporu pro ty své. „Dělají si tím z partnerů legraci,“ poznamenal Bělobrádek (čtěte o tom zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video