Paní Monika žije se dvěma dětmi v azylovém domě osm měsíců. "Když k nám přišel člověk, který nabízel půjčky a tvrdil, že má dohodu s městem, viděla jsem v tom určitou záruku. Peníze, které jsem v té době nutně potřebovala, jsem si proto půjčila," říká dvaatřicetiletá žena.
Ona i čtyři další důvěřivé klientky dnes už moc dobře vědí, že udělaly chybu.
"Ve dvou autech nás odvezli na poštu, kde jsme si nechaly šeky proplatit. Z hotových peněz jsme však každá musela část peněz hned odevzdat. Mně zástupce firmy řekl, ať mu dám dva tisíce a budu mít od něj na měsíc pokoj. Od jedné paní si však vzal dokonce čtyři," dodala. O úrocích a sankcích nepadlo ani slovo.
Brzy však ženy poznaly, že splácení půjčky nebude vůbec jednoduché.
"Zástupce firmy si chodí každý týden pro čtyři sta sedmdesát korun. Jednou mi řekl, že jsem nezaplatila včas a musím uhradit pokutu přes čtrnáct set. Za každý den prodlení si prý účtují sto třicet korun," dodala obyvatelka azylového domu, která si musí půjčovat jinde, aby dostála svým závazkům.
Z osmi půjčených tisíc přitom zaplatí padesát procent navíc.
Vedoucí azylového domu Jana Klímová se o půjčkách dozvěděla až v době, kdy klientky neměly peníze na splátky a byly pod obrovským tlakem.
"Zástupce firmy jim dokonce vyhrožoval, že když nebudou řádně platit, vystěhují je z azylového domu a domluví se s městem, aby jim přestalo vyplácet sociální dávky."
Právník společnosti Fast Finance Jan Kazík tvrdí, že dealer, který přišel do azylového domu, jednoznačně porušil firemní zásady.
"Uzavírat smlouvy mimo bydliště mají přísně zakázáno. Porušením pravidel je i brát si peníze z proplaceného šeku," upozornil a dodal, že postup příbramských spolupracovníků osobně prošetří.
