Německá policie zasahuje v azylovém centru v durynském městě Suhl, kde došlo k...

Německá policie zasahuje v azylovém centru v durynském městě Suhl, kde došlo k nepokojům kvůli přesunu do karantény. (17. března 2020) | foto: Profimedia.cz

Německé město chce zavřít azylový dům. Místní hlásí krádeže i ve dne

  • 151
Obyvatelé durynského města Suhl požadují zavření místního azylového centra. Důvodem je zvýšený počet krádeží, ze kterých obviňují právě žadatele o azyl. Tvrdí, že se loupí během dne a také mají strach. Policie už posílila hlídky a opatření chystá i zemská vláda.

Centrum město otevřelo v roce 2014. Nyní čítá asi 450 mužů, žen a dětí. Podle deníku Focus se většina migrantů řídí zákony a nejsou s nimi problémy. Nicméně, někteří z žadatelů o azyl se podílí na kriminální činnosti.

Od začátku roku 2021 město zažívá sérii zločinů. Na konci dubna policie evidovala 24 trestných činů, z toho pět vloupání do bytů, sedm vykradených automobilů, jedenáct zahradních altánů a jednu škodu na majetku.

Deset případů policisté vyřešili, přičemž obvinili šest podezřelých. Všichni byli z azylové centra. Jedná se o pachatele ve věku od 19 do 35 let ze severní Afriky a Gruzie. Dva z nich jsou ve vazbě.

Podle jednoho muže, kterému zločinci vnikli do auta, problémy začaly už v roce 2016, kdy se vyskytly první případy krádeží v rodinných domech. „Do té doby jsme někdy mohli nechat naše auta nebo garáže otevřené i v noci.“

V březnu 2020 centrum vzbudilo celostátní pozornost, když se část migrantů pustila do boje s policií. Ta měla za úkol přemístit je kvůli infekci koronavirem do karantény. Migranti se zabarikádovali v jídelně a policie musela použít vodní těla, aby je vystrnadili.

Máme strach, tvrdí obyvatelé

Obyvatelé města přiznávají, že k nynějším loupežím dochází i během dne, kdy jsou lidé ve svých domovech. „Bylo asi půl šesté ráno a někdo stál před mou postelí, tři metry ode mě. Naštěstí se mu podařilo uniknout oknem, jinak by na mě zaútočil,“ řekla místním regionálním novinám Freies Wort jedna seniorka.

Migranti mohou za nárůst kriminality v Dolním Sasku, tvrdí studie

Právě senioři a lidé žijící sami pociťují největší strach. Někteří místní se vyzbrojili baseballovými pálkami a mluví se též o zřízení speciálních sousedských hlídek.

Starosta města André Knapp svolal v dubnu zvláštní schůzi s obyvateli města, aby společně probrali současnou situaci. Pro většinu z nich existuje pouze jedno řešení a tím je uzavření centra. Pro tento účel vznikla on-line petice, která během hodiny nasbírala 400 podpisů.

Část obyvatel ale nechce volit tak fatální krok a stačilo by jim důslednější vymáhání práva. Uzavřít centrum se zdráhá i starosta Knapp.

Policie reagovala posílením hlídek ve městě, častěji kontrolují město v noci a se psy. „Těmito opatřeními chceme předcházet trestným činům a dát občanům opět pocit bezpečí,“ prohlásil policejní ředitel.

Podle Focusu se obyvatelé cítí opuštěni zemskou vládou a mají pocit, že pro ně nedělá dost. Vadí jim zvláště systém soudnictví, kdy oběti krádeží předstupují jako svědci, ale obžalovaní azylanti se neobjevují.

Vláda instaluje kamery a zavede kurzy

Zemský ministr spravedlnosti Dirk Adams odmítá kritiku, že by úřady postupovaly příliš laxně. Odmítá návrhy, aby obyvatelé centra podezřelí z kriminální činnosti nemohli vycházet v noci či aby se přesunuli do jiného zařízení. Tvrdí, že pro to není právní základ a problémy by to jen „zvětšilo“.

V německých věznicích přibývá migrantů, úřady řeší jejich integraci

Vláda chystá nainstalovat v centru kamery a uzamykatelné dveře. Chce též, aby se migranti účastnili kurzů, na kterých jim budou vysvětlovat, jak se chovat v souladu s platnými zákony.

Při porovnání evidovaných údajů za první tři čtvrtletí roku 2020 a 2019 celonárodní počet trestných činů migrantů poklesl o zhruba 9,5 procenta. Data také ukazují, že nejvíce kriminálníků je mezi lidmi ve věku od 16 do 30 let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video