"Je to nový prvek ve strategické spolupráci mezi oběma zeměmi," cituje IWPR ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.
Reagoval tak na nabídku, kterou Putin učinil americkému prezidentovi Bushovi na summitu G8. Američané by se podle ní vzdali budování základen ve střední Evropě a na oplátku by mimo jiné mohli sdílet ázerbájdžánskou radarovou stanici v Gabale. - více zde
Putin nerozdává ze svého
Nadšený hlas prezidenta Alijeva ale zaniká v moři kritiky. Ázerbájdžáncům vadí, že Putin nabízí to, co mu nepatří.
"Pokud Rusko chce, aby základnu používala třetí strana, musí diskutovat s Ázerbájdžánem," prohlašuje místopředseda parlamentu Zijafát Askerov. Poukazuje přitom nad smlouvu o pronájmu základny, podle které nemůže být předána třetí straně bez svolení Ázerbájdžánců.
Za nemístnou považuje Putinovu nabídku i bývalý velvyslanec v Moskvě Chikmet Hadžizade. "Výrok ruského prezidenta je holá politická netaktnost," cituje bývalého diplomata IWPR.
Neznámé účinky radaru
Ázerbájdžánci se s případným příchodem Američanů obávají i o svou bezpečnost a stav životního prostředí. Země se podle některých bezpečnostních expertů v případě příchodu amerických vojáků vystaví nebezpečí útoku z Íránu. Baku by proto mělo požadovat bezpečnostní záruky jak od Moskvy, tak od Washingtonu.
Na přetřes přicházejí i ekologické aspekty základny. "Než zvýšíme kapacitu stanice Gabala, je potřeba znát její dopad na okolí a zabydlené oblasti," zdůrazňuje Adil Gadirov z Institutu pro výzkum radiace. Přiznává, že Ázerbájdžánci nemají o účincích radaru ani potuchy. Vláda dosud zadala dvě studie, ale ani jedna z nich nepřinesla výsledky.
Pomohou velmoci s Karabachem?
Se zajímavým nápadem přišel politický analytik Rasim Musabekov. Radar by podle něj byl pro Ázerbájdžánce výhodný, protože by tím získali podporu velmocí v otázce Náhorního Karabachu.
"Sdílení radaru Gabala přiměje Rusko, aby změnilo svůj postoj k Náhornímu Karabachu ve prospěch Ázerbájdžánu," věří Musabekov.
Náhorní Karabach je osídlen převážně křesťanskými Armény. Ačkoli není mezinárodně uznáván jako nezávislá republika, funguje autonomně a centrální vláda nemá region pod kontrolou.
Radarová základna v Gabale vznikla v roce 1987 a leží 200 kilometrů od hranic s Íránem. Monitoruje velkou část Asie včetně Íránu a Severní Koreje, značnou část Afriky a ostrovy v Indickém a Atlantském oceánu. Až do roku 2002, kdy uznali, že patří Ázerbájdžánu, Rusové využívali základnu bez oprávnění. Nyní ji mají v pronájmu, smlouva je uzavřená na deset let. Ročně za ni platí tři miliony dolarů.
