Jak bude ten rok vypadat? Nás, lidí starších 60 let, budou bezmála tři miliony, téměř o milion víc než teď.
Třetina nových evropských aut bude jezdit na vodík, radioaktivní odpad se bude využívat jako palivo, v Česku bude tepleji o dva stupně.
Penzista Topolánek oslaví 74. narozeniny v golfovém klubu, podobně jako kolega Škromach (ten ale asi jinde než na golfu).
Paroubek bude u dortu se 78 svíčkami vyprávět vnukům, jaké katastrofické scénáře psali ekonomové v roce 2006, předtím než tehdejší garnitura politiků konečně procitla a udělala radikální penzijní reformu - jako poslední středoevropská země.
Vnuci s hrůzou pochopili, čeho je moudrý děd Jiří uchránil, když pro reformu kdysi zvedl ruku: státního bankrotu, extrémních daní a chudoby mladých i starých.
Ale zpět z roku 2030 do současnosti roku 2006: vyšla kniha Velké otázky historie, kde v jedné kapitole přemýšlí profesor politologie Bogdanor z oxfordské univerzity, jaká vláda bývá úspěšná.
"Vládnout úspěšně znamená čelit budoucím, nikoliv minulým problémům," říká. Docela jednoduchý návod.
Jeden z největších "budoucích problémů" je známý už teď - zmíněné penze. Potíž je jen v tom, že současné vlády a současní politici, kteří ho musí dnes vyřešit, nebudou v budoucnosti za svá špatná rozhodnutí či za nekonání pohnáni k odpovědnosti.
V roce 2030 z řady z nich budou úctyhodní kmeti a jejich jména, natož myšlenky cosi řeknou nejspíš jen politologům.
Ministr Nečas či Bohuslav Sobotka budou pravděpodobně ještě pracovat, ale zřejmě v nějaké dozorčí radě globálního čínského koncernu. A na kontech budou mít všichni naspořeny ze svých slušných příjmů slušné částky, z nichž si k důchodcovskému chlebíčku přiloží i páva s mákem.
Čím tedy přimět dnešní politiky, aby "vládli úspěšně"? Vždyť to neudělali dodnes. Ještě před volbami Jiří Paroubek prohlásil, že reforma penzí není třeba! Jeho předchůdce Špidla chtěl před pár lety dokonce zrušit zvyšování důchodového věku!
Snad varováním či výhrůžkou budoucího občanského nátlaku: v roce 2030 budou seniorů davy. Budeme-li mít hlad, zazvoníme u Topolánků, Nečasů, Paroubků, Škromachů, Sobotků... a pozveme se na oběd.
Můžeme jim také stále telefonovat - třeba Jiří Paroubek to nemá rád, kvůli zveřejnění svého telefonního čísla se velmi hněval na aktivistu Pence.
Chtějí politici čelit i těmto "budoucím problémům" - s dotírajícími občany? Snadný návod: zreformují penze hned.
