„Cvičná přiblížení letounu včasného varování z německé základny Geilenkirchen nejsou v České republice výjimečná, častěji jsou však realizovaná na letišti v Pardubicích,“ konstatoval Václav Brandejs, náčelník stanoviště letových a provozních služeb čáslavské základny.
Letoun si zhruba od jedenácté dopoledne zkusil asi deset přiblížení k dráze čáslavské základny a několikrát také takzvaný „Touch and Go“, tedy manévr, při kterém dosedne koly na dráhu, ale po chvíli zase zamíří nahoru.
Fotografie    |
Domácí piloti kvůli tomu přizpůsobili plánované cvičné lety, aby nevznikaly konfliktní situace a posádka letounu AWACS mohla přistání nacvičovat.
Neobvyklý návštěvník také „zaměstnal“ letištní hasiče, kteří museli mít pro případ nějaké nenadále události v pohotovosti větší počet techniky. „Kategorie letiště byla změněna z úrovně 5 na 7. Kategorie požárního zabezpečení souvisí s typem a velikostí letounu,“ uvedl velitel hasičské jednotky Pavel Netolický.
Speciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.
Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.
U jednotky v Německu slouží i Češi
V posádkách létají i Češi. U jednotky slouží v současnosti 13 českých vojáků. Od pilota a navigátora, přes operátory a techniky až po pozemní personál.
Země NATO donedávna společně provozovaly flotilu osmnácti těchto strojů. Dva stroje byly ale nedávno kvůli stáří vyřazeny ze služby. Další letoun pak prochází modernizací systémů, k operačnímu nasazení mají tak spojenci nyní k dispozici patnáct strojů.
Vytíženost letounů je mimořádná. Letouny startují v rámci koalice proti takzvaném Islámskému státu k nepřetržitému sledování situace nad Sýrií a Irákem. Průzkumné lety podnikají také nad Středozemním mořem nebo Baltem.
Na palubě letounu Boeingu E-3AObvyklá mise trvá zhruba devět hodin, výjimkou nejsou ale ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co se v oblasti pohybuje. Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí. Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar. V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečných, kterou posádka sleduje, a za pomocí počítače skládá celkový radarový obraz. V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech. |
